Svaz na rozcestí

Před důležitým rozhodnutím stojí nyní členové Zemědělského svazu ČR (ZS). Na výzvu svého předsedy Miroslava Jirovského by měli na nadcházející volební konferenci své organizace rozhodnout, zda "si přejí, aby ZS fungoval jako respektované a nejsilnější společenstvo Agrární komory ČR (AK)." Zároveň by také měli dát najevo, zda budou ochotni na zvolené cestě svaz financovat. Druhou alternativou je podle Jirovského útlum současných svazových aktivit a jejich převedení na AK. To také komora doporučovala ve svém usnesení z letošního března.

Jirovský připomněl, že ZS je největším svazem působícím v zemědělství a jako jediná organizace zemědělců má právo je reprezentovat v Konfederaci podnikatelských a zaměstnavatelských svazů a také v Radě sociální a hospodářské dohody, tzv. tripartitě. Tyto úkoly nemůže podle Jirovského plnit AK, stejně to nedělá Hospodářská komora ČR. Svaz tedy neusiluje o pozici stínové AK, ale má své vlastní pole působnosti. Předseda připomněl, že je třeba také optimalizovat otázku příspěvků. Členové ZS podle něj totiž platí zhruba 50 procent všech příspěvků AK a také okresních komor, kde je tento podíl ještě větší. Jednou z oblastí, kde se svaz na rozdíl od komory angažuje, je projednávání návrhu zákoníku práce. Jeho úprava pracovní doby zemědělství podle Jirovského nevyhovuje, zejména vzhledem k sezónním pracím, době odpočinku mezi směnami a volnu během pracovního týdne.