V cukru není stále jasno

Další osud cukerního pořádku, možnost znovuotevření jednání s Evropskou unií o podmínkách přístupové smlouvy, intervenční nákup obilí — to je jen několik z řady témat, o nichž se zmínil ministr zemědělství Petr Zgarba v uplynulém týdnu na jednání Zemědělského svazu ČR ve Větrném Jeníkově.

Pro plošné krácení kvót na cukr by podle ministra pravděpodobně nehlasovala nadpoloviční většina jeho resortních kolegů z EU. "Proto buď nedojde příští rok k žádné změně, takže systém zůstane stejný jako nyní," uvedl s tím, že reálnější je druhá alternativa, a to "mírně tržní reforma". Ta by nesahala na kvóty, pouze by o něco snížila garantované ceny cukru a cukrovky. V důsledku toho by země, v nichž je výroba cukru drahá, svou produkci skončily nebo omezily. To by Brusel kompenzoval jejich pěstitelům i cukrovarům. Kompenzace by po určitou dobu dostávali i zemědělci a cukrovary pokračující ve výrobě.
Pokud jde o intervenční nákup obilí, Zgarba upozornil, že není možné čekat změnu v datu jeho zahájení. Připustil, že se možná zpřísní parametry pro jakost vykupovaného obilí, protože v zemích původní patnáctky sílí hlasy, které po této změně volají. Zemědělce vyzval k tomu, aby s nabídkou obilí do intervence neotáleli.
V palčivé otázce biopaliv bude novým krokem nařízení vlády, které podle ministra vyjde do konce měsíce. Bude řešit biolíh i metylester řepkového oleje. Následovat by měla novela zákona o lihu i zákona o spotřební dani. "Není možné definovat, zda to budou nové lihovary nebo lisovny. Rozhodující bude cena produktu a aby výrobce splňoval, co musí splnit, aby se produkt mohl přimíchávat do paliv," poznamenal ministr.
O návrhu rozpočtu chce ministr dále jednat. Domnívá se, že přímé platby by v příštím roce měly být "kolem 60 procent nebo něco nad 60 procent." Zgarba předpokládá, že se setká se zástupci nevládních organizací a prodiskutuje s nimi "jednotlivé kolonky" rozpočtu. Možnost znovuotevření přístupových jednání s EU ministr odmítl. "Neoficiálně jednat mohu," poznamenal a vysvětlil, že základní parametry rozhodující o postavení našeho zemědělství byly již v asociační dohodě. "Měli bychom se chovat tak, abychom co nejdéle drželi základní prvky společné zemědělské politiky a získali nazpátek prostředky, které jsme na vstup do EU vynaložili," podotkl Zgarba. Ve vlastním zájmu bychom podle něho neměli příliš chvátat na to, aby do EU přistoupily další státy. Posunuli bychom se tak totiž z pásma chudší země nad průměr a z příjemce podpor se můžeme stát plátcem. Za vážný problém označil Zgarba vyšší úhrady bezúročných půjček z let 1992 až 1995. Jak uvedl, je nutné upravit legislativu, aby bylo možné tyto peníze — celkem asi 27 milionů korun — zemědělcům vrátit. "Ale další bonifikaci ode mne neočekávejte," upozornil.