Na Vysočině již mají žně čtrnáctidenní zpoždění a kvůli deštivému počasí zemědělci počítají s další prodlevou asi o týden. Pod střechou zatím mají jen polovinu obilí, které se v kraji pěstuje. Rolníci musí platit dosoušení; kvalita produkce přitom kvůli vlhku klesá a s ní i vyhlídky na lepší ceny. "Kvalita jde dolů zejména u potravinářského obilí," řekla k situaci ředitelka havlíčkobrodské agrární komory Marie Brodinová.
Kvůli přeháňkám zemědělci s technikou přejíždějí z pole na pole, navíc musí platit za dosoušení obilí. Sklízet nemohou ani mokrou slámu - před svážením ji obracejí, a to jim také zvyšuje náklady. Podle Brodinové současné nízké ceny obilí zřejmě výrobní náklady nepokryjí. Na Vysočině chybí i technika, protože se žně prodlužují i v teplejších oblastech. Z podniků, které již měly obilí posečeno, v jiných letech přijížděly kombajny na výpomoc.
V kraji je sklizeno obilí ze 78.000 hektarů. Pod střechou je ječmen ozimý a větší část jarního ječmene. Hektarový výnos u ozimého ječmene dosahuje 4,7 tuny, u jarního činí 4,3 tuny. Výnosy tak jsou o něco nižší než loni. Naopak na polích je ještě asi 60 procent pšenice, které tvoří skoro polovinu obilí pěstovaného na Vysočině. U pšenice ozimé farmáři v průměru sklízejí 5,1 tuny z hektaru, proti loňsku o půl tuny méně. Posekat ještě zbývá i větší část žita nebo ovsa.