Zejména kvůli rostoucím problémům na trhu obilovin se minulý týden sešlo k mimořádnému jednání představenstvo Agrární komory ČR. Podle jejího prezidenta Jana Veleby je totiž současná situace nejsložitější a nejhorší v novodobé historii České republiky. Představenstvo proto ve svém prohlášení vyzvalo vládu, aby přijala nápravná opatření, a pro své členy formulovalo několik návrhů, které mají pomoci problém řešit.
Jak se uvádí v prohlášení, komora především žádá stát, aby neprodleně začal s výstavbou státních obilních skladů s celkovou kapacitou kolem jednoho milionu tun a dále vyzývá ministra zemědělství, aby zahájil jednání s Evropskou unií o povolení zahájit intervenční nákupy obilí již v průběhu září. Hugo Roldán z MZe však konstatuje, že podle stávajících pravidel EU se s intervenčním nákupem nedá začít dříve než od 1. listopadu. Ministr Petr Zgarba sice s několika dalšími ministry navrhoval dřívější začátek intervence, je ale málo pravděpodobné že Evropská komise návrh schválí.
Podle komory by měl ministr zemědělství také prosadit ve vládě výplatu záloh na dotace v co nejkratším termínu, aby byl zajištěn v resortu alespoň základní peněžní tok. Veleba soudí, že by mělo jít především o zálohy na národní doplňkové platby tzv. top-up. Od Státního zemědělského intervenčního fondu komora požaduje, aby včas vyhlásil jasné a neměnné podmínky letošního intervenčního nákupu. Součástí prohlášení je i žádost vládě o urychlené naplnění programu výroby biopaliv, a pozvání premiéra k diskusi o problémech resortu.
Samotná komora si za svůj hlavní cíl vytkla připravit založení centrálního republikového obilního odbytového uskupení. Veleba je přesvědčen že nastal čas sjednotit producenty obilí a vystavět obilní sklady, aby měli pěstitelé pod kontrolou alespoň 750 tisíc tun intervenčních skladovacích kapacit.
Zemědělcům komora doporučuje přistupovat k současným, extrémně nízkým cenám, které nabízejí odběratelé za obilí, pouze jako k cenám zálohovým, a to i v případě tzv. zelených úvěrů, což bude, jak připouští i Veleba, často obtížné. Dalším doporučením je organizovat vývoz obilí do zahraničí za vyšší ceny, než nabízejí tuzemské nákupní organizace a připravit masivní nabídky intervenčního obilí pro SZIF. Vedení AK se také zavázalo že nechá prověřit prostřednictvím Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, zda obchodní organizace nezneužívají své dominantní postavení na trhu při nabídce jednotných nízkých cen. Podle komory jsou totiž ceny na celém území republiky prakticky stejné, zhruba 2000 korun za tunu krmného obilí a 2300 až 2500 korun za tunu potravinářské pšenice, přitom by normální úroveň byla zhruba o 600 korun výše.
Podle předsedy představenstva jihomoravské Regionální agrární komory Božíka Severina budou mít farmáři v důsledku propadu cen problémy s financováním další výroby. Jak řekl, při zhruba pětinovém nárůstu cen energií, pohonných hmot či hnojiv totiž letos reálně hrozí, že farmáři opustí pronajatou půdu a přestanou na ní hospodařit. Výkupní ceny obilí jsou podle něj dumpingové a stát by měl zasáhnout s pomocí zákona o cenách. Jistým pozitivem je, že jihomoravští pěstitelé nyní dostávají nabídky ze sousedních států, například z rakouského Poysdorfu. Tamní výkupní organizace jsou ochotny zaplatit za potravinářskou pšenici v přepočtu až 3400 Kč za tunu a za krmnou 2800 korun. „I při odečtení nákladů za dopravu je to pořád lepší než v tuzemsku,“ míní Jan Hajda z Agrární komory v Břeclavi.
