Budou se stavět nové sklady na obilí

Výkupy nabízejí zemědělcům za letošní obilí nízké ceny, nároky na jakost, kterou ohrožuje deštivé počasí, mají naopak vysoké. Ve skladech zbývá loňské obilí. Velkou část letošní sklizně mají zemědělci prakticky již prodanou, protože se zadlužili zelenými úvěry za nákup krmiv, osiv či agrochemikálií za více než deset miliard korun.

Vzhledem k nízko nastaveným výkupním cenám dodají zemědělci velkou část svého obilí jen na uhrazení těchto úvěrů. Sklizeň jim tedy kapsy nenaplní. Intervenční nákup může Státní zemědělský intervenční fond otevřít až prvního listopadu. Do té doby budou muset sklady, které se fondu podaří nasmlouvat, zůstat prázdné. Otázky cen letošní sklizně i skladových kapacit měl na programu kulatý stůl Agrární komory ČR (AK), který proběhl v uplynulém týdnu. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby jsou ceny nastavené pro letošní sklizeň extrémně nízké a pohybují se zhruba 20 procent pod výrobními náklady. Zemědělci tak mohou podle něj přijít o šest až sedm miliard korun. Cena krmného obilí je podle něj na celém území republiky 2000 Kč/t, ceny potravinářské pšenice se pohybují podle oblasti v rozmezí 2300 až 2500 Kč/t. Zemědělci proto, jak uvedl, prodávají obilí za vyšší ceny do Rakouska a do Německa, kde bude dodáno na intervenční nákup za 101 eur za tunu. "Jsme členy Evropské unie, a proto chceme 101 eur za tunu," prohlásil Veleba. Agrární komora jeho ústy také požaduje, aby stát zajistil hladký průběh intervenčního nákupu, to znamená bezodkladně po obdržení každé intervenční nabídky. S tím, že ceny nepokryjí náklady zemědělců souhlasí i Zdeněk Kubiska, předseda Českomoravského sdružení zemědělského zásobování a nákupu. "Ceny neurčujeme, pouze se jim přizpůsobujeme," tvrdí. Upozornil, že řada podniků živočišné výroby, které nemají půdu, si je schopna levnější krmné obilí dovézt ze zahraničí. Pokud jde o vývoz obilí, uskutečňuje se podle něj jen z příhraničních oblastí. Zemědělci ze středu země musí počítat s dopravními náklady zhruba 200 Kč/t.. Podle Pavla Filipa, předseda dozorčí rady Svazu průmyslových mlýnů ČR, mlýny ceny obilí neurčují, možná jen nepatrně ovlivňují. Cenu určují i okolní státy. Intervenční nákup obilí nevyšel loni ani Maďarsku, Polsku, Rakousku či Slovensku. Tyto země pak zaplavují náš trh levnou balenou moukou. Jak upozornil, normy na mouku jsou velmi přísné, proto se mlýny bez kontroly obilí na toxiny neobejdou. Nízkou cenu obilí nepožadují ani pekaři: "Společenstvo pekařů a cukrářů ČR na cenu netlačí," uvedl generální sekretář společenstva Stanislav Musil. "Ministerstvo zemědělství není cenovým úřadem, tuto ambice ani nemá a ani nemůže mít." poznamenal ministr zemědělství Petr Zgarba, který předpokládá, že se ceny mírně zvýší v průběhu srpna nebo září. "Zemědělec nakládá s produkcí svobodně. Je na něm, jak se postará o to, aby za ni dostal zaplaceno," poznamenal s tím, že farmáři mohou dodávat obilí na intervenční nákup i do okolních zemí. Tam si mohou ověřit, zda opravdu jsou jakostní parametry u nás přísnější.
Pavel Novotný, vicerezident AK vidí řešení v přechodu na zálohové ceny. Zemědělci by, jak uvedl, měli také více používat skladištní listy. Stejně jako Zgarba i Novotný radí zemědělcům nečekat s intervenčním nákupem až na první pololetí příštího roku, ale pokud chtějí tento způsob prodeje využít, měli by obilí SZIF nabídnout hned v listopadu. Přesun zahájení intervenčního nákupu na dřívější dobu Zgarba vyloučil s tím, že je nutný souhlas unie, který není pravděpodobný. Státní zemědělský intervenční fond je podle zástupkyně ředitele Evy Sekerové po vstupu do unie ve zcela jiné situaci. O prodeji jím nakoupeného obilí rozhoduje Brusel. Nemůže urychlit ani vývoz, na který již byla udělena licence, protože ten může proběhnout v době její platnosti, tj. v průběhu čtyř měsíců.
Do budoucna by měly svízelnou situaci vyřešit nové skladovací kapacity."Chceme, aby stát realizoval signalizované skladby skladových kapacit," prohlásil Veleba s tím, že AK výstavbu státních skladů podpoří a je připravena spravovat je pro prvovýrobce. Pod kontrolu zemědělců je podle něj zapotřebí dostat skladovací kapacitu kolem milionu tun. Jako další krok hodlá AK zahájit kampaň, jejímž cílem má být založení Národního obilního družstva a výstavba obilních skladů. Podle ministra by, pokud bude Brusel souhlasit, mělo být možné podpořit výstavbu skladů a obnovu starých kapacit z operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Vzhledem k tomu, že souhlas unie očekává do konce letošního roku, doporučuje Zgarba zemědělcům, aby začali pracovat na potřebných projektech. Otázku státních skladů by mělo vyřešit připravované nařízení vlády. Přesná kapacita, které se bude týkat, však musí vycházet z toho, kolik skladovacích prostor nabídnou intervenčnímu fondu výkupy. Řešením pro letošní obilí by bylo i zahájení výroby biolihu, pro něž však chybí legislativní rámec. Podle Zgarby se podnikají kroky, které by měly vést k plošnému přimíchávání biolihu od 1. ledna 2007. Ty však nezáleží jen na MZe.