Jarní mrazíky odnesly především meruňky a třešně

Jarní mrazíky v druhé polovině dubna se letos v Jihomoravském kraji podepíšou především na úrodě meruněk a třešní. Částečně chlad zasáhl i broskve, odhadovaný výnos 4,12 tuny z hektaru je asi 700 kilogramů pod průměrem za posledních několik let. "Obecně je srovnání s loňským rokem špatné, ale tehdy bylo nad průměrem téměř všechno," řekl Jaromír Čepička z Moravskoslezské ovocnářské unie.

S různou intenzitou mrazy ovlivnily výnosy jablek. Podle Čepičky je nejhorší situace jednoznačně v Čechách, kde činí odhad výnosů kolem 10 tun z hektaru. Na jihu Moravy sadaři odhadují asi 17,4 tuny, což je zhruba tři tuny pod loňským výnosem. "Nicméně je zde možnost nárůstu plodů do větších velikostí, o čemž teď bude rozhodovat další vegetace," uvedl odborník. Úroda třešní bude v regionu asi jen poloviční s prozatímním výnosem 1,63 tuny z hektaru. Po víkendovém přechodu studené fronty a prudších deštích mohou navíc některé plody popraskat, a pěstitelé je tak vůbec nesklidí. Typické jihomoravské ovoce, meruňky, jsou zatím na výnosové úrovni 1,8 tuny, což je zhruba 48 procent loňského rekordního výnosu. "Největší propad zaznamenala odrůda Velkopavlovická," upozornil Čepička s tím, že jiné druhy ovoce jsou mezi 92 až 95 procenty loňských výnosů.
Další teplomilný druh, broskve, se podle názoru ovocnářů začíná špatně obchodovat. Tuzemské druhy jsou sice chutnější, nejsou ale vhodné pro delší cesty do supermarketů kvůli měkčí slupce či chloupkům na jejich povrchu. V Česku také chybí řada dříve funkčních zpracovatelských podniků. Ovocnáři ocenili stálý nárůst plochy intenzivních ovocných sadů o 400 až 600 hektarů každoročně. Celková plocha se dostala na 17.529 hektarů, což je o 420 hektarů meziročně více. Nejvíce se vysazovalo švestek a slivoní, které jako ovocné druhy skončily hned na druhém místě za jabloněmi. Jablka pěstují ovocnáři v zemi na celkové ploše 9079 hektarů, nejvíce ve středních Čechách. Ovocnářská unie již dříve informovala, že mrazy způsobily pěstitelům škody na úrodě odhadem za čtvrt miliardy korun. Poškození bylo největší za posledních 20 let. Ranní teploty se kolem 21. dubna pohybovaly nejčastěji od minus dvou do minus čtyř stupňů Celsia, v některých místech bylo ráno až osm stupňů pod nulou.