Kapra, který je vyloženě středoevropskou rybou, vytlačuje z domácího trhu losos, ale i pstruh. Zhruba polovinu produkce tak firmy vyvážejí za hranice, kde je po kaprech větší poptávka. Daleko více se věnují zpracování ryb či nabízejí sportovní rybolov.
"Lidé u nás znají kapra jen o Vánocích. V jiných zemích se ryby jí až třikrát tolik. Chybí tady tradice," řekl ČTK ředitel Rybářství Třeboň Jan Hůda. S třeboňskou organizací je propojeno několik dalších rybářství v Táboře, Hluboké nad Vltavou a západočeských Mariánských Lázních. Ryby tak největší rybářský podnik v zemi chová celkem na 1140 rybnících s rozlohou 12.900 hektarů.
Zjednodušení podmínek vývozu po vstupu do EU si pochvaluje Karel Nusl z Blatenské ryby. "Ubylo hlavně papírování," podotýká. Společnost, která již deset let hospodaří na 1600 hektarech rybníků na Strakonicku, Písecku a Příbramsku, vyprodukuje ročně kolem 850 tun ryb. Právě polovina její produkce míří do ciziny. Velmi žádaný je podle něj hlavně hladký kapr, například v Německu a ve Francii. Podobně je na tom i Rybářství Kardašova Řečice na Jindřichohradecku s roční produkcí kolem 900 tun ryb. Rybářství spravuje 447 rybníků s celkovou výměrou 2994 hektarů a převážnou část produkce posílá do Německa, Rakouska či Belgie, ale i do Polska a na Slovensko. Život rybářům v kraji i jejich kolegům po celé zemi komplikuje vyhlášení chráněných území Natura 2000. Spadá do nich totiž většina jejich rybníků a zákon na ochranu přírody jejich práci omezuje, i když hospodaří na vlastním.