Ministři životního prostředí EU minulý týden potvrdili osm individuálních zákazů některých druhů geneticky modifikované kukuřice a řepky v Rakousku, Francii, Německu, Řecku, Lucembursku a Maďarsku. Nevyhověli tak Evropské komisi, která žádala, aby zákazy pěstování a prodeje těchto druhů povolených na úrovni EU byly zrušeny do tří týdnů.
Jak řekl lucemburský ministr životního prostředí Lucien Lux, proti zrušení těchto zákazů se vyslovilo 22 z 25 členských států. Evropská komise uvedla, že dnešní hlasování dál oslabí její postavení v konfliktu se Světovou obchodní organizací (WTO). Rozhodnutí uvítaly ekologické nevládní organizace jako Přátelé země s Greenpeace. Kritizovali je naopak zástupci evropského biotechnologického průmyslu. Česká republika byla buď pro zachování zákazů, nebo se zdržela hlasování. Podpořila například Rakousko ve snaze zachovat jeho zákaz geneticky modifikované kukuřice T26.
"Souhlasili jsme s názorem, že u této kukuřice není dostatek vědeckých poznatků k vyhodnocení případných rizik. Nejistota kolem ní je dál vysoká," uvedl zdroj z české delegace. Podle evropských předpisů mají členské státy právo odmítnout geneticky modifikované plodiny povolené na úrovni EU, pokud prokážou jejich škodlivost. Dnes argumentovaly především tím, že o těchto typech kukuřice a řepky povolených koncem 90. let nemají dostatek údajů, aby se mohly se znalostí věci vyslovit. Ministři se nedohodli ani o tom, zda povolit další typ modifikované kukuřice, MON 863, upravené tak, aby vzdorovala proti škůdci bázlivci kukuřičnému. Konečné rozhodnutí přísluší Evropské komisi. ČR podle ministra Libora Ambrozka tento typ podpořila, protože ho sama před dvěma lety povolila na testování. Česká republika nepatří k výrazným stoupencům ani odpůrcům GMO; podle Ambrozka je to i proto, že v jejích klimatických podmínkách není o pěstování modifikované kukuřice velký zájem a kolem upravených odrůd řepky panují pochybnosti.
Ve vědeckých kruzích však panuje pro GMO "nadšení", uvedl. Ambrozek přednesl jedno z hlavních vystoupení k návrhu směrnice o povolování a registraci chemikálií na evropském vnitřním trhu (REACH). Řekl, že kritéria pro látky podléhající povolovacímu procesu jsou v poslední verzi nastavena správně, takže není žádoucí přidávat další hlediska. Podle Ambrozka by už v září mohl být hotov návrh, který po schválení ministry životního prostředí a průmyslu bude projednán v Evropském parlamentu. REACH je jednou z priorit britského předsednictví.