Sdružování neláká

Ani vstup do Evropské unie spojený se zostřením konkurence na trhu nepřiměl české zemědělce, aby se více sdružovali do odbytových organizací. Z Větrného Jeníkova, kde minulé úterý uspořádaly družstevní rada Zemědělského svazu ČR a Agrární komora ČR celostátní seminář na toto téma, zazněla už mnohokrát vyslovená výzva, určená všem prvovýrobcům: intenzivněji pokračujte ve spojování k odbytu, ať již přihlášením do existujících uskupení nebo vytvářením nových.

„Proč se k potřebě zapojení do odbytových družstev verbálně hlásíme, ale když má dojít na věc, tak couváme?“ adresoval otázku k většině dodavatelů předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Sám za nedostatečným sdružováním vidí jak neochotu zemědělců měnit zaběhlé stereotypy, tak i jinou strukturu českého zemědělství: „Tři čtvrtiny půdy u nás obhospodařují kapitálové společnosti, které vyrábějí zhruba 85 procent produkce. A u nich není tak silná potřeba ke sdružování.“ Jirovský si uvědomuje, že špatnou reklamou pro vstup do odbytových družstev jsou i chyby, kterých se některé z nich dopouštějí. Státu pak vyčítá slabou podporu integrace zemědělců a nepřízeň vůči mlékařským družstvům. Jako velkou chybu označil, že ani po vstupu do EU nejsou do podpor zařazeny odbytové organizace druhého stupně.
„Nejdříve stát vede správní řízení s mlékařskými družstvy a když mu to nevyjde, připraví novou vyhlášku, která zakazuje činnost Mlecoopu,“ kritizoval kroky ministerstva zemědělství a Státního zemědělského intervenčního fondu místopředseda tohoto centrálního družstva David Novák. Předseda Mlecoopu Pavel Sáňka ujistil, že s novelizovaným nařízením vlády, které zakazuje překupování mléka, si celostátní družstvo poradí: „Bude přímo nákupce.“ Mlecoop sdružuje jedenáct regionálních družstev, má 1100 členů a ročně obchoduje s 800 miliony litrů mléka. Tato čísla dal Sáňka do kontrastu s pozicí nadnárodního mlékařského družstva Arla Foods, které má desetkrát tolik členů a dodává přes osm miliard litrů mléka.
Před 25 lety nepřesáhlo toto družstvo patřící švédským a dánským farmářům regionální úroveň, postupnou fúzí se stalo největším mlékařským uskupením, propojeným se zpracovatelským průmyslem. „Arla Foods je pod stejným tlakem obchodních řetězců, jako jste vy. My se tomu bráníme koncentrací do odbytových družstev, to je jediná cesta do budoucna,“ zdůraznil ve Větrném Jeníkově Švéd Christer Eliasson, člen představenstva Arla Foods, který je také viceprezidentem evropského svazu družstev COGECA.
V prohlášení z celostátního semináře vyzývají jeho účastníci všechny zemědělské podniky a zemědělce, bez ohledu na právní formu a velikost, aby se intenzivněji spojovali k odbytu, zejména u komodit maso a mléko. Doporučuje se v něm také pokračovat v propojování se zpracovatelským průmyslem po vzoru společnosti Milkagro a využít možnosti, které nabízí Družstvo Agroinvest. To letos v březnu založilo šest zemědělských podniků s cílem získat majetkovou účast v Setuze. „Nyní má Agroinvest 32 členů a dalších deset se hlásí. To je stále málo, když potřebujeme alespoň třicetiprocentní podíl na trhu nebo na pěstitelské ploše řepky. Urychleně se přihlaste, nebo šanci na podíl v Setuze prohrajeme,“ apeloval Karel Vítek.
Získat zpracovatelský provoz se už dříve podařilo družstvu Agrokrocan. Jak přiznal jeho předseda Vojtěch Olbrecht, mají však problémy se splatností zemědělcům. „Jsme velmi daleko od 60 dnů, za které bychom měli platit,“ řekl. Aby družstvo na odbyt krůt existující čtyři roky dosáhlo na podpory poskytované jen začínajícím organizacím, chce se podmínkám přizpůsobit tím, že založí několik nových seskupení.
Zatím o dotace na zakládání skupin výrobců z Horizontálního plánu rozvoje venkova požádalo podle Lady Kozlovské z MZe 22 zájemců, z toho 18 jich je zařazeno do programu. Na loňský a letošní rok je na podporu nově založených odbytových organizací vyčleněno kolem 65 milionů korun ze zdrojů EU a k tomu je potřebné 20procentní národní dofinancování.
Dotace od státu by měla dostávat jen odbytová družstva s větším než desetiprocentním podílem na trhu u konkrétních komodit, prosazuje Agrární komora ČR. Jak prohlásil její viceprezident Pavel Novotný, vliv menších regionálních družstev je omezený a jejich následné propojení velmi složité.
Ředitel prostějovské agrární komory Miroslav Zatloukal veřejně vybídl celostátní komoru a zemědělský svaz, aby společně za podpory silné firmy, jako je Agrofert, prosazovaly povinnost pro obchodní řetězce nabízet určitý podíl domácích potravin. „Mělo by u nás být totéž co ve Francii, kde v řetězcích musí být 40 procent z objemu obchodovaných potravin tuzemského původu,“ přimlouvá se Zatloukal.