Budou to rychlé peníze, slibovali představitelé ministerstva zemědělství loni na jaře, když pobízeli podnikatele, ať žádají o dotace na stroje. Byly to první podpory z operačního programu, o něž se mohli ucházet. Ještě na začátku letošního května na ně ale čekalo 95 ze 185 zájemců, kteří měli to štěstí a jejich projekt při výběru z 589 přihlášených uspěl. Soukromý zemědělec Václav Veleta z Lukavce na Vysočině, který má v seznamu úspěšných žadatelů pořadové číslo 52 z celkových 185, dodnes přislíbené peníze nedostal. A dost mu to komplikuje život.
„Po zkušenostech, které máme s celým operačním programem, bychom se do něj už nehlásili,“ shodně říkají otec se synem, kteří nosí stejné jméno - Václav Veleta. Mladý muž, který už hospodářství převzal, předložil projekt nazvaný modernizace technického vybavení farmy, pod nímž se skrývá nákup nového traktoru. V termínu, což bylo vloni od 31. května do 25. června, dodal stoh nezbytných dokladů a požádal o dotaci 612 tisíc korun. „Až v říjnu jsem se dozvěděl, že byl projekt vybrán. Začátkem prosince jsme koupili traktor, 20. prosince podepsali smlouvu na regionálním odboru Státního zemědělského intervenčního fondu v Brně a 10. ledna tu od nich byla kontrola. Slíbené peníze ale stále nepřišly,“ říká už značně nervózní zemědělec. Na nákup traktoru si vzal úvěr, který měl na konci dubna splatit.
Farma zaměřená na výživářské pokusy
Veletovi obdělávají 24 hektarů orné půdy, neživí je ale klasická „polařina“. Navázali na činnost původní stanice ruzyňského Výzkumného ústavu rostlinné výroby, kterou měl pro bramborářsko-ovesnou oblast právě v Lukavci. „Na většině pozemků děláme polní výživářské pokusy. Letos budou mít už padesátiletou tradici,“ představuje specifické zaměření rodinné farmy Václav Veleta starší, který lukaveckou stanici v uplynulém desetiletí zprivatizoval. Mezi pokusnými políčky je pás, na který padesát let nepřišel ani gram jakéhokoliv hnojiva, na jiný se po celou dobu zapravoval pouze hnůj, na dalších parcelkách se ověřují různé kombinace dusíkatých, fosforečných, draselných a hořečnatých hnojiv.
„Pracujeme na základě smluv o dílo. Zaplaceno dostaneme při předání výsledků pokusu,“ vysvětluje Václav Veleta mladší. Jak dodává, nedá se tedy stavět na pevných příjmech a na investice se nedostává. Traktory, s nimiž si doposud museli vystačit, pamatují dvacet i více let.
První úvěr, první problémy
Vůbec poprvé právě v souvislosti s operačním programem se farma zadlužila, když si u Komerční banky vzala úvěr 500 tisíc korun na zaplacení traktoru. Jeho pořizovací cena byla 1,35 milionu korun, část hradili z našetřených peněz a část rodině půjčili příbuzní.
„Běžný účet máme u Československé obchodní banky, ale tam dělali s poskytnutím úvěru potíže. Vstřícnější byla Komerční banka, kde jsme loni v listopadu uzavřeli smlouvu s tím, že 30. dubna půjčené peníze vrátíme. Do té doby jsme hradili úroky – asi sedm procent z poskytnuté částky měsíčně, což není málo,“ říká otec Veleta.
Ke smluvenému termínu poslali bance alespoň sto tisíc korun, které doma dali dohromady. „Nikdo nám není schopen říci, kdy peníze od intervenčního fondu konečně dostaneme. Není to otevřená hra, nevíme, s čím můžeme počítat,“ nelíbí se čtyřiatřicetiletému hospodáři. Jestliže v příručce vydané k operačnímu programu mu celý proces nepřipadal tak složitý, dnes už mluví o neskutečné byrokracii. „Původní složka se rozrostla na stoh papírů, přitom někdy se vyžadují naprosté zbytečnosti.“
Dotace sice na účet příjemce nedorazila, ale traktor už musí být vyzdoben cedulkou o spolufinancování EU a podobné oznámení o unijním sponzorství visí i v sídle soukromé pokusné stanice. Ale to by bylo to nejmenší …
Traktorem se nesmí ručit
Komplikace se objevily u formy ručení za půlmilionový úvěr. „Banka přijala jako zástavu kupovaný stroj, ale až po čase se ukázalo, že to není možné. Prý to zakazuje Evropská unie, vysvětlili nám pracovníci Státního zemědělského intervenčního fondu. Vyřešili jsme to tedy směnkou, takže traktor je náš a nikoli ve vlastnictví banky,“ uvedl Václav Veleta starší. Nechápe ale, proč musí žadatel o podporu z operačního programu zakládat zvláštní účet u banky, když navíc předem neví, jestli jeho projekt bude vůbec úspěšný. „Také nevíme, jak dlouho musíme tento účet udržovat,“ dodává.
Ministr je spokojený, jiní už méně
Projekt na pořízení nového stroje zpracovala soukromému zemědělci z Lukavce českobudějovická firma Agrokonzult. Zaplatil za něj asi 40 tisíc korun. Část výdajů spojených s projektem by se ale měla vrátit v rámci dotace.
„Bývalý ministr Palas mluvil o tom, jak je spokojený s operačním programem. To si ale asi nemyslí ti, kteří neúspěšně žádali o podporu a přitom zaplatili nemalé peníze za projekty. Rozhodně to není pomoc pro začínající zemědělce,“ konstatuje mladý farmář. Poukazuje na rozdíl mezi menším zemědělcem a velkým podnikem, který může jednoho zaměstnance vyčlenit jenom na sledování dotací, zatímco sedlák je celý den na poli nebo ve stáji. „Nemůžeme pořád někam volat a ptát se, jak to s naším projektem pokračuje,“ říkají otec se synem.
Skutečnost, že projekt uspěl, přičítají dobrému finančnímu zdraví farmy oceněnému 31 body. Za členství v nevládní organizaci však nezískali nic. „Body za to, jestli je někdo v nějakém sdružení, považuji za zbytečné a připomíná mi to zvýhodnění za členství v KSČ. Buď podnik hospodaří dobře a podporu si zaslouží, nebo má špatné výsledky a dotace nedostane,“ volil by Václav Veleta mladší jiná kritéria.
Zatím 111 milionů
A jaký byl stav v proplácení projektů z loňského prvního kola operačního programu k letošnímu konci dubna? Podle tiskového mluvčího ministerstva zemědělství Martina Severy obdrželo finanční podporu 90 ze 185 žadatelů, a to ve výši 111 milionů korun. „Přibližně v polovině května proběhne platba dalších 35 projektů v hodnotě 62 milionů korun. Celkem tedy budou proplaceny dvě třetiny projektů na zemědělské stroje, což odpovídá částce 173 milionů korun z veřejných zdrojů,“ avizuje mluvčí.
Upozorňuje také, že platby probíhají v měsíčních intervalech, a to na základě předložení žádostí o proplacení výdajů projektu a kontrol provedených u žadatelů. „Poté, co regionální pracoviště SZIF ověří správnost realizace projektu a oprávněnost výdajů, schválí ministerstvo zemědělství platbu a předá SZIF příkaz k proplacení. V souladu s pravidly operačního programu se platba uskutečňuje ve dvou fázích – zvlášť příspěvek ze státního rozpočtu a zvlášť ze strukturálních fondů Evropské unie. To může být důvodem, proč žadatelé neobdrží celou částku podpory v jeden den, ale v rozmezí dvou až tří dnů,“ vysvětluje Severa.
Druhého června pořádají Výzkumný ústav rostlinné výroby a Veletovi v Lukavci odborný seminář při příležitosti padesáti let existence stanice a založení dlouhodobých pokusů. Snad v té době už konečně budou mít po starostech se zaplacením nového traktoru. „V zemědělství je potřeba stále investovat, ale s operačním programem do toho už příště nepůjdeme,“ říká kategoricky mladý zemědělec.
Zájem o dotace na stroje nepolevuje
Štěstí v letošním kole operačního programu vyhlášeném na podporu nákupu strojů pro zemědělskou výrobu zkouší 455 zájemců. Hlásit se mohli od 31. ledna do 25. února tohoto roku. Zhruba do tří měsíců od uzávěrky přijímání žádostí by se podle MZe mohli dozvědět, zda byl jejich projekt vybrán.
Přehled o zaregistrovaných žádostech v jednotlivých regionech
Praha 51
České Budějovice 94
Ústí nad Labem 36
Hradec Králové 60
Brno 117
Olomouc 66
Opava 31
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Poskytujeme okamžité půjčky s úrokovou sazbou 2%. Jsme také investoři a můžeme investovat do vašeho podnikání. Další informace e-mail danielmarshallwheeler@gmail.com