Skot je podle agrární komory komoditou hodnou zvláštního zřetele. Trvale klesající počet těchto přežvýkavců chápe jako složitý problém také nový ministr zemědělství Petr Zgarba. K letošnímu 1. dubnu u nás bylo 1,397 milionu skotu, což je o 31 tisíc zvířat méně než před rokem. Stavy krav, kterých je necelých 574 tisíc, se přitom meziročně mírně zvýšily, a to díky 3,7procentnímu růstu u masných krav. Uvádějí to nejnovější statistické údaje.
Podle prezidenta Agrární komory ČR (AK) Jana Veleby se již početní stavy skotu propadly tak hluboko, že bude chybět surovina pro domácí zpracovatele. Komora proto zahájila kampaň, jejímž prostřednictvím chce veřejnosti vysvětlit, proč by se mělo zastavit další utlumování tuzemské produkce, a to nejen u hovězího masa. „Pokud pokles u skotu nepřestane, tak mnohem více peněz, než se ušetří na dotacích, budeme věnovat z národního rozpočtu na likvidaci biomasy v krajině,“ tvrdí Veleba.
Ministr Zgarba si uvědomuje, že na dlouhodobý úbytek skotu jednoduchý lék. Jak řekl, bude nutné preferovat chovatele v rámci opatření, které nám společná zemědělská politika unie dovolí. „Zcela jistě ale budeme muset se zemědělskými podnikateli řešit problém, že není dobré vyvážet surovinu z republiky, prodávat ven zástav. To není ta správná cesta,“ řekl Zgarba minulý týden v České televizi.
Rovněž prezident AK považuje vývoz zástavového skotu za velmi špatný, pro chovatele má však pochopení. „Mohou za to především zpracovatelé, kteří nepřizpůsobili svou obchodní politiku a platili podstatně nižší ceny než odběratelé za hranicemi,“ konstatoval.
„Jestliže cena zástavu na vývoz byla stejná, jako je u nás cena dospělého zvířete na jatkách, tak se zemědělci nelze divit, že se tak chová. Exportu mladých zvířat nelze zabránit jinak než cenou,“ přidává se viceprezident AK Pavel Novotný. Za loňský rok se podle něho od nás vyvezlo asi 85 tisíc kusů zástavového skotu, mezi nimiž byla většina býčků. „Více než třetina býčků z celkového počtu v republice odešla jako zástav za hranice,“ dokreslil.
„V Evropě hovězí není a v Německu nebo Rakousku dostanou naši chovatelé za kilogram v živém o sedm až 15 korun víc,“ porovnává Veleba.
Jak ale připomíná předseda Českého svazu zpracovatelů masa Ladislav Steinhauser, farmářské ceny skotu u nás stále pomalu stoupají. „Pokud by však mělo hovězí maso výrazně podražit, pak se od něj zákazníci odkloní k vepřovému a drůbežímu,“ upozorňuje. Vždy neporovnatelné budou podle Steinhausera ceny, za něž se vykupují krávy nebo býci. Cenový rozdíl, který kritizují zemědělci, odůvodňuje i tím, že do zahraničí se vozí elitní dobytek chovaný na maso, zatímco doma zůstává horší kvalita. Předseda svazu zpracovatelů masa také tvrdí, že stavy skotu odpovídají domácí spotřebě hovězího masa. „Když byla 28 kilogramů na obyvatele za rok, tak počet zvířat musel být jistě vyšší. Ale současné stavy odpovídají spotřebě asi 11 kilogramů, přitom se ještě hodně vyváží do zahraničí, protože v Evropě je po hovězím hlad,“ uvedl.
Spotřeba hovězího masa je u nás podle posledních dostupných údajů 10,6 kilogramu na obyvatele za rok, což je asi o tři kilogramy nad průměrem desítky zemí, které se vloni připojily k EU. Ovšem průměr evropské patnáctky je 20 kilogramů. Nad ním s roční spotřebou 27,1 kilogramu vyčnívá Francie. Ale například v Německu občan v průměru sní za rok 12,9 kilogramu hovězího.
Jedním z kroků, který by měl pomoci zvrátit nepříznivý vývoj v početních stavech skotu, je podle viceprezidenta Novotného dotace asi 2000 korun na velkou dobytčí jednotku, jež má jít z letošních národních doplňkových plateb. „Bez ohledu na to, kolik bude nakonec finančních prostředků na národní dorovnání, by skot měl dostat plnou sazbu, tzn. 68 eur na VDJ,“ zdůrazňuje.
Protože krav bez tržní produkce mléka u nás přibývá, měla by Česká republika jednat s Bruselem o navýšení národní kvóty, míní Jan Veleba. Národní kvóta přiznaná unií činí 90 300 masných krav, přitom podle ČSÚ u nás bylo k letošnímu 1. dubnu přes 141 tisíc těchto zvířat. Podobně bychom podle Veleby měli v Bruselu usilovat o zvednutí mléčné kvóty. „Když si toto neprosadíme a užitkovost dojnic dál poroste, budou stavy skotu dál klesat,“ varuje. Možnost posílení kvóty o necelých 56 tisíc tun mléka, kterou si ČR předjednala s unií při přístupových rozhovorech, je přitom nedostačující, poznamenává Veleba. „Ani jedna kráva nesmí přijít na jatka kvůli tomu, že by chyběla mléčná kvóta,“ dodává Novotný. Počet dojnic se za poslední rok snížil podle ČSÚ o jedno procento na 432,6 tisíce.
