Na českém trhu nemá zatím žádný z obchodních řetězců dominantní postavení. Vyplývá to z šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Na chování řetězců si v posledních měsících stěžovali zejména zemědělci, hlavně kvůli citelnému tlaku na snižování cen až pod hranici nákladů. Úřad nicméně připustil, že pro posuzování těchto konkrétních případů mu chybí legislativa.
V roce 2000 vypracoval ÚOHS návrh novely zákona s pojmem ekonomické závislosti. Na jeho základě by bylo možné účinně posuzovat případné protisoutěžní praktiky obchodních řetězců vůči dodavatelům. Poslanci však tento návrh nepřijali a veškeré další iniciativy byly zatím neúčinné, sdělil mluvčí úřadu Kristián Chalupa. "Zpracovatelé podepisují s řetězci nerovné smlouvy, protože jim nic jiného nezbývá," řekl prezident Agrární komory Jan Veleba. Podle něj v poslední době například začíná klesat cena vepřového na loňskou úroveň, nyní i pod 30 korun za kilogram živé váhy. Takový tlak na ceny by řada firem nemusela vydržet, řekl.
Podle předsedy Zemědělského svazu Miroslava Jirovského byla přijata novela zákona na ochranu hospodářské soutěže, ale ukázalo se, že je bezzubá. "Nyní se hledá účinnější forma a my v této věci podporujeme novou změnu zákona o hospodářské soutěži a zákona o cenách," uvedl Jirovský. Zemědělci soudí, že je třeba nastavit mantinely, za které nelze jít, protože například prodej hluboko pod náklady už není férovou konkurencí. Přílišné stlačování cen ohrožuje nejen zemědělce, ale i zpracovatele a v konečném důsledku je to může i vytlačit z trhu, uvedl Jirovský.
ÚOHS odmítá tvrzení zemědělců, že se problematikou nezabýval, nemá na to ale účinné prostředky. "K řešení potíží by přispěla legislativní úprava," upozornil Chalupa s tím, že efektivní by podle ÚOHS byl samostatný zákon. Dohled nad jeho dodržováním by měla zajistit instituce s nástroji především pro rychlou nápravu. Rozhodnutí soutěžního úřadu totiž podléhají dlouhodobým soudním přezkumům. "Já sám pokládám vztah mezi řetězci a zpracovateli ze jeden z nejzávažnějších problémů zemědělství," zdůraznil Veleba. Antimonopolní úřad ve svých šetřeních na trhu sáhl přitom na obě strany. Zemědělci kritizovali, že potrestal deset producentů vajec loni v březnu pokutou 11 milionů Kč. Firmy se dohodly, že od srpna 2003 nebudou prodávat vejce za ceny pod vlastní náklady. Proti rozhodnutí ÚOHS podaly podniky rozklad. Chalupa připustil, že rozkladová řízení jsou nyní kvůli množství případů delší, úřad však rozhodne bez zbytečných průtahů. Naproti tomu za kartelovou dohodu dostaly pokutu společnosti Billa a Julius Meinl. Podle ÚOHS oba řetězce porušovaly v letech 2001 a 2002 zákon koordinací a slaďováním svých nákupních cen a obchodních podmínek vůči dodavatelům. Za nezákonný označil ÚOHS i požadavek obou společností na další, takzvaný alianční bonus, po němž mohl dodavatel uplatnit stejný sortiment v obou sítích. Úřad cenový kartel potrestal celkovou pokutou 51 milionů korun.