Kamenný prach pomáhá půdě

Půdě, která ztratila následkem intenzivního zemědělství a přemíry chemických prostředků plodnost, může pomoci prach, který obvykle zůstává v lomech po těžbě kamene. Podle dvojice skotských badatelů právě jeho použití vede k oživení půdy a současně by mohlo pomoci i při ochraně životního prostředí před následky klimatických změn.

Že jde o seriózní téma, naznačuje i konference, která nedávno přivedla do skotského Perthu řadu expertů. Jak informovala agentura ANSA, diskuze nejen posoudila možnosti ukryté v kamenném prachu, ale současně podpořila start celosvětového experimentálního programu. Obojí je výsledkem mnohaletého úsilí dvou skotských učitelů, manželů Thompsonových, kteří se už dvacet let snaží prokázat, že kamenný prach může nahradit minerály, o které půda přišla zejména následkem intenzivního zemědělství v uplynulých deseti tisících let. Magnézium, vápník a minerály obsažené v prachu jsou podle Thompsonových s to vrátit zemině úrodnost. Zaručí také rozklad kyseliny uhličité, a tím přispějí ke zvrácení důsledků skleníkového jevu. Teorie, kterou zastávají, je jednoduchá: tenká vrstva kamenného prachu simuluje glaciální cykly, které v minulosti sloužily k přirozenému zúrodnění půdy. Od poslední velké doby ledové před třemi miliony let prošla Země 25 cyklickými zaledněními, přičemž každé z nich trvalo zhruba 90 tisíc let. "Už deset tisíc let prochází Země interglaciální érou, tedy dobou mezi dvěma dobami ledovými, z čehož vyplývá, že dnešní půda je hluchá a vyžaduje umělá hnojiva. Aplikací kamenného prachu docílíme během několika minut stejného výsledku, na jaký potřebuje Země tisíce let: obohatíme zeminu o základní minerály," tvrdí skotští učitelé. Poukazují i na další významnou stránku své teorie, podle níž vysoká koncentrace minerálů významně snižuje množství vody potřebné pro růst plodin, což by mohlo být řešení pro rozvojové země, kde nelze půdu kultivovat, protože je nesmírně vyprahlá. Thompsonovi se rozhodli svou teorii potvrdit praktickými výsledky. V oblasti Garmianu v centrálním Skotsku si před lety pořídili dva a půl hektaru naprosto jalové půdy, které se jim podařilo za relativně krátkou dobu změnit v novou rajskou zahradu. Postupovali skutečně jednoduše - smísili kamenný prach s přirozeně hnojenou zeminou a za několik let už na původním úhoru sklízeli kapusty velké jako míč či cibule o velikosti kokosových ořechů. Přitom experiment lokalizovali do míst, kde následkem půdní eroze a někdejší intenzívní zemědělské činnosti už 50 let nikdo nic nevypěstoval. Na výzkum možností, které nabízí kamenný prach, získali od skotského parlamentu 150 milionů eur, které poslouží k prvním skutečně vědecky sledovaným ověřovacím pokusům.