Pěstitelé brambor, zeleniny, máku, cukrovky či hořčice mají smůlu. Na plochy s těmito plodinami letos nedostanou peníze vyplácené v rámci dotace na ornou půdu z národních doplňkových plateb, tzv. top-up. Mnozí se to dozvídají teprve nyní, když už mají zaseto. Nová pravidla vstoupila v platnost minulé úterý, den před zahájením příjmu žádostí o tyto platby.
„Čekáme na vysvětlení od ministerstva zemědělství, proč jsou z plateb na ornou půdu vyřazeny brambory,“ uvedl předseda Ústředního bramborářského svazu ČR František Novák, kterého taková změna oproti loňskému způsobu poskytování národních plateb notně překvapila. „Ještě v březnu nám MZe v dopise tvrdilo, že platbu na brambory letos dostaneme,“ dodal. S podporou mohou počítat jen pěstitelé brambor pro výrobu škrobu.
O tom, že z národních plateb je vyřazena také zelenina, neměl potuchy ani předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman. „Vůči komoditám, které z podpor vypadly, je to nefér. Zelináři po velmi složité sezóně potřebovali spíše povzbudit, místo toho přichází další rána pod pás,“ řekl.
Zaskočeni jsou i pěstitelé máku, kteří oseli rekordních více než 40 tisíc hektarů. „Víme, že v evropské patnáctce dotace na tuto plodinu nejsou, protože se tam mák téměř nepěstuje. Ale noví členové mají nárok žádat o změnu předpisů,“ zdůrazňuje ředitel sdružení Český mák Zdeněk Kosek. Netuší, čím v Bruselu argumentovali zástupci České republiky, která je největším pěstitelem máku i hořčice v EU, když platbu na tyto plodiny neprosadili. Pro národní dotační titul má MZe sice pro letošek vyčleněno osm milionů korun oproti loňským pěti milionům, pěstitelé však na ně většinou nedosáhnou, tvrdí KOsek. „Podpora je dosažitelná pouze pro ty, kdo dodají makovinu farmaceutickému průmyslu. Jenže firma Zentiva výkup v tuzemsku letos reguluje a makovinu chce dovážet z Maďarska,“ poznamenal.
„Předpokládali jsme, že po letošní i příští rok budou plošné dotace na cukrovku z národního dorovnání pokračovat,“ potvrdil ředitel Svazu pěstitelů cukrovky Čech Jiří Krouský, i když ví, že v EU není tato komodita podporovaná. „Pokud mají být všude stejná pravidla, tak se vším všudy. V unii platí dopravu řepy cukrovary a tady MZe dovolí, aby ji z poloviny hradili pěstitelé,“ poukazuje. Jestliže podílem na dopravě přišli řepaři podle Krouského při poslední kampani asi o 250 milionů korun, nepřiznáním platby z top-up ztratí dalších zhruba 140 milionů korun. „Přitom nevíme, co bude příští rok. Podle připravované cukerní reformy má cena cukrovky klesnout na 27,4 eura za tunu, tedy asi na 800 korun,“ připomíná.
Ministerstvo zemědělství vyřazení jmenovaných plodin z top-up odůvodňuje nutností respektovat unijní předpisy. „Národní doplňkové platby lze podle nařízení komise č. 1782/2003 článku 143 c, bodu 8 poskytnout pouze na ty komodity, kde v evropské patnáctce byly ke 30. dubnu 2004 přímé platby,“ odpověděl Hugo Roldán z tiskového oddělení. Upozornil, že letošní platby top-up nelze srovnávat loňskými, které stát vyplatil ještě před vstupem do EU. „Nebylo tehdy potřeba svolení Bruselu. Loňské dotace byly nastaveny tak, aby umožnily přechod na mechanismy společné zemědělské politiky,“ uvedl Roldán.
Rozčarovaní zemědělci nyní kritizují, že o tak zásadních úpravách u národních plateb nebyli informováni. Klasickým připomínkovým řízením prošla pouze původní verze top-up, v níž se počítalo s platbou na hektar zemědělské půdy, nikoli orné půdy.
„Bruselu vadilo, že chceme platit na VDJ a ještě na plochy s pícninami. A když chceme vydělit platby na skot, tak u ostatního musíme postupovat podle pravidel evropské patnáctky. Tak nám to vysvětlili na ministerstvu,“ řekl tajemník Agrární komory ČR Jan Záhorka.
Návrh vládního nařízení k top-up zahrnující již ornou půdu s vyjmenovanými plodinami byl podle Pavla Kováře, vedoucího odboru komunikace MZe, připomínkován ve zkráceném řízení. „Byla obeslána povinná místa k připomínkování a pokud vím, zástupci nevládních organizací se jednání zúčastnili,“ uvedl.
„Je to zase důsledek toho, že vše se dělá na poslední chvíli. Že z podpor vypadly brambory a zelenina jsme do poslední chvíle netušili. Materiál jsme nedostali k připomínkování,“ nelíbí se Oldřichu Žďárskému, předsedovi Okresní agrární komory v Ústí nad Orlicí.
Asociace soukromého zemědělství ČR, dodává její tajemník Jaroslav Šebek, celou dobu prosazovala u top-up systém jako u evropských přímých dotací, tedy na hektar zemědělské půdy. „Bylo by to pro všechny nejspravedlivější i administrativně nejjednodušší,“ domnívá se.
