Ani po roce zavedení značení GM potravin není spotřebitel zcela chráněn

Ekologická organizace Greenpeace upozornila, že ani povinné značení potravin obsahujících geneticky modifikované organismy (GMO) zcela neochrání spotřebitele před nechtěným nákupem geneticky upravených výrobků. GMO navíc zůstávají velkým rizikem pro přirozenou biodiverzitu krajiny a pro ekologické i konvenční zemědělství. Ekologové poukazují na to, že ani po roce od zavedení nové evropské legislativy o značení potravin z geneticky modifikovaných (GM) plodin není spotřebitel zcela chráněn.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003 a 1830/2003 [2], jež vstoupila právě před rokem v platnost na celém území Evropské unie, stanovují pro potravinářské produkty a krmiva s GMO pravidla značení a vysledovatelnosti. Ta jsou však v mnoha případech porušována či dokonce zcela ignorována.
„Značit se sice musí všechny potraviny a krmiva, které obsahují 0,9 % GM složky, avšak mnozí výrobci k této povinnosti přistupují velmi laxně. Příkladem je nedávný případ, kdy společnost Oleopet, vyrábějící rostlinné oleje, uváděla jeden svůj výrobek jako řepkový olej, a přitom šlo z větší části o olej sojový. Na tuto skutečnost však musel kontrolní orgány upozornit až konkurent Oleopetu, společnost Setuza, podle níž se s velkou pravděpodobností jedná o olej vyrobený z geneticky modifikované sóji,“ uvedla konzultantka genetické kampaně Greenpeace ČR Magdalena Klimovičová a dodala: „Jde samozřejmě jen o špičku ledovce. Kontrolní orgány totiž dodržování povinnosti značení příliš nezajímá, což řada výrobců stále zneužívá a zákazníky klame.“
Princip vysledovatelnosti má zajistit, aby v případě jakéhokoliv problému, bylo možné ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce potravin GMO vystopovat a učinit patřičná opatření. Takový problém se objevil právě v těchto dnech. Společnost Syngenta minulý měsíc přiznala, že její osivo GM kukuřice Bt11 bylo kontaminováno kukuřicí Bt10, která je ve Spojených státech i v Evropě zakázána, neboť obsahuje gen resistentní na antibiotika.
„Neurčené množství Bt10 bylo do Evropy prodáno jako kukuřice Bt11. Jde o ukázkový případ, při kterém by princip vysledovatelnosti měl zafungovat tak, aby bylo možné plodinu stáhnout z trhu. Je nasnadě, že je zapotřebí dohledat zásilky Bt11 a začít je testovat na přítomnost Bt10. Když se však kolega z Dánska zeptal tamních úřadů, kolik Bt11 bylo do země dovezeno a kde se nachází, neměly nejmenší tušení. Zkuste to samé u nás – výsledek bude zaručeně stejný,“ vysvětlila Klimovičová.
Greenpeace také znovu varovalo před velice reálnou hrozbou kontaminace konvenčních plodin, k níž může na území České republiky dojít již letos. Evropská komise totiž zapsala 17 odrůd GM kukuřice do Evropského katalogu registrovaných odrůd, a tak otevřela cestu jejímu komerčnímu pěstování na celém území EU. Podmínkou bylo vypracování tzv. pravidel koexistence dle Doporučení EK na úrovni národních legislativ jednotlivých členských států. Česká republika ji však nesplnila.
„Právě začíná sezóna pěstování této plodiny a jak jsme se oficiálně dověděli z úst pracovníků ministerstva zemědělství pověřených úkolem vypracováním těchto pravidel, prostě to nestihli. Takže pěstování této GM plodiny bude u nás letos možné zcela bez pravidel, jedinou povinností pro zemědělce bude označit tuto produkci jako GMO a příští rok nahlásit ministerstvu životního prostředí, kde byla tato GM kukuřice vypěstována. Tedy žádná ochrana konvenčních a ekologicky hospodařících zemědělců před kontaminací, žádná odpovědnost za případné škody. Zřejmě již neplatí základní princip demokracie, že svoboda jednoho končí tam, kde začínají práva druhého,“ upozornila Klimovičová.