Zachytit a uchovat pro budoucnost

Novináře na českém zemědělství a venkově většinou zajímají aktuální problémy, současný stav odvětví či jeho perspektivy. Zcela jiný je ale pohled pracovníka Národního zemědělského muzea, které se již více než sto let snaží rychle se měnící zemědělskou současnost naší země zachytit, dokumentovat a následně prezentovat veřejnosti. O tom, jak se to daří, hovoříme s ředitelem této instituce Přemyslem Reiblem.

Národní zemědělské muzeum má relativně dlouho historii i tradici, jak se vám na ni v posledních letech daří navazovat?

Národní zemědělské muzeum (NZM) vzniklo roku 1891 a od počátku se zaměřovalo na problematiku venkova, a to jak na život venkovských lidí, tak i na zemědělství jako obor lidské činnosti. Na konci třicátých let minulého století to byla zavedené a renomovaná instituce, která měla kromě České republiky a Slovenska pobočky také na Podkarpatské Ukrajině. Postupem let ale o většinu poboček muzeum přišlo a dnes má pouze čtyři, v Kačině, kde je muzeum českého venkova, v Čáslavi s rozsáhlou expozicí zemědělské techniky, ve Valticích, kde se zaměřujeme na zahradnictví a na loveckém zámečku Ohrada u Hluboké nad Vltavou s exponáty z oblasti myslivosti a lesnictví. V přepočtu zaměstnává NZM celkem 69 pracovníků, a když jsem vloni v červenci nastoupil do funkce, tak z tohoto počtu bylo pouze deset odborných pracovníků. Zbytek tvořili pracovníci THP, údržbáři, konzervátoři a vůbec technické profese. Nyní se snažíme počet odborných pracovníků zvýšit alespoň o polovinu.
Muzeum má sedmnáct tzv. podsbírek, které zahrnují veškerou oblast zemědělství v tom nejširším slova smyslu. Kromě toho, že dokumentujeme rostlinnou i živočišnou výrobu a zemědělskou techniku, zabýváme se také širšími aktivitami spojenými s venkovem, jako jsou lesnictví, myslivost, rybářství atd. V poslední době obohacujeme sbírky o téma obchodu, chceme ukázat historii a vývoj obchodování se zemědělskými komoditami a s potravinami, počínaje hokynářským krámem, přes obaly, reklamy, váhy a nástroje, a konče například historickými dokumenty z plodinové burzy, případně ekonomickými konsekvencemi produkce potravin. Tato sbírka bude časem umístěna ve Valtické pobočce muzea a měla by obsahovat zkrátka vše, co bylo v minulosti s tímto obchodem spojeno. Tím úplně nejnovějším, na čem nyní intenzivně pracujeme, je sbírka, které se bude týkat tvorby a vývoje české krajiny, protože zemědělství je jedním z hlavních činitelů. které na krajinu a její utváření působí.

Činnost muzea ale nespočívá jen ve výstavní činnosti, co je jeho hlavním posláním?

Primární je pro nás sbírkotvorná činnost. Snažíme se shromažďovat trojrozměrné předměty, které budeme potom deponovat v našich depozitářích. Při současných cenách například zemědělské techniky ale bohužel na reprezentativní tvorbu sbírek v této oblasti prostě nemáme. Tuzemský trh se zemědělskou technikou nepaří k největším, takže nemůžeme očekávat ani dary od firem, které tuto zemědělskou techniku vyrábějí. S určitou časovou ztrátou se tedy snažíme získávat stroje, které byly moderní před nějakými deseti patnácti lety a které se nám dnes někdy podaří celkem lacino získat.
Druhou částí naší činnosti je dokumentace současného vývoje zemědělství a života na venkově. Ukládáme tedy získanou projektovou dokumentaci k výrobkům, které současné firmy produkují, a dokumentujeme i současný stav zemědělství. Jsme v kontaktu s výzkumnými ústavy a vývojovými pracovišti rostlinné i živočišné výroby a nejen v zemědělství ale také v potravinářství. Současně chceme oživit ediční činnost muzea, která také patří k zachycení současnosti a jejímu uchování.

Kdo jsou nečastějšími návštěvníky Národního zemědělského muzea?

Z hlediska složení návštěvníků jsou pro každé muzeum u nás prioritou školy. Dalo by se říci, že žáci a studenti tvoří pravidelně 50 až 80 procent návštěvníků českých muzeí. Právě na tuto skupinu se snažíme zaměřit i my. Chceme si vychovat návštěvnickou veřejnost, která získá důvěru k NZM, bude se k nám vracet a bude vědět, že u nás vždycky uvidí něco zajímavého.
Mezi českými muzei jsme v návštěvnosti překvapivě vysoko, například ještě před třemi lety jsme ročně zaznamenal přes 150 tisíc návštěvníků. Loni nastal pokles, ale přesto se návštěvnost udržela kolem sta tisíce lidí. Bohužel pokles návštěvnosti je trend , který u nás loni postihl všechna muzea. Pohybujeme se zkrátka na trhu volného času, který má zcela jiné zákonitosti než chod muzea. Je to o atraktivitě, nápadech a pochopitelně také reklamě a propagaci.
Se zemědělskými školami chystáme spolupráci i v budoucnu, například ve Valticích jednáme s tamější střední vinařskou školu, aby se s námi pustila do projektu Staré vinařské rody. historie a jak to chodilo dosud. Studenti z vinařských rodin dokáží pomoci rozkrýt historii a myslím, že by se nám mohlo podařit nasbírat množství dokumentárního materiálu
Podobný projekt jsme rozjeli v Kačině s gymnáziem v Kutné Hoře a zatím vypadá velmi nadějně. Jmenuje se Staré selské rody Kutnohorska a informace i dokumentární materiál, který tento projekt přináší jsou opravdu zajímavé. Sběr materiálu je ale jenom jedním aspektem projektu, tím druhým je jeho vzdělávací část. Studenti, kteří se na projektu podílejí, totiž získávají hlubší znalosti o svých kořenech a o historii vůbec. Podobně na zámku Ohrada v jižních Čechách, připravujeme podobný projekt, který by se měl tentokrát zaměřit na staré lesnické rody.

Poměrně rozsáhlé aktivity muzea i údržba sbírek nejsou zadarmo, odkud čerpá NZM finanční prostředky?

Institucionálně spadáme pod ministerstvo kultury, jako příspěvkovou organizaci nás však vnímá i ministerstvo zemědělství, které například financuje rekonstrukci hlavní budovy muzea na Letné, i našich depozitářů zemědělské techniky v Čáslavi. Bez jejich pomoci bychom se neobešli. Z hlediska finančních možností nelze dost dobře obě tato ministerstva srovnávat, přesto se nám díky podpoře ministerstva kultury daří získat prostředky na vybudování první stálé expozice historické zemědělské techniky v Praze, která bude mapovat vývoj tohoto oboru v devatenáctém a dvacátém století.
Snažíme se ale získat prostředky i z jiných zdrojů. Jednáme například o podpoře muzea z tzv. Norských fondů, které vytvářejí země Evropského hospodářského prostoru, tedy Norsko, Liechtensteinsko a Island. Rádi bychom zde sehnali peníze na rekonstrukci unikátního parku na zámku Kačina, kde by mělo vzniknout i návštěvnické centrum. Zároveň chceme ve Valticích s jednou opravdu velkou vinařskou firmou zřídit expozici věnovanou vinařství, která nám zatím chybí a je to samozřejmě už vzhledem k místu, kde tato pobočka leží, škoda.

Co vlastně mohou dnes návštěvníci v prostorách NZM vidět a jaké akce připravujete v blízké budoucnosti?

V současné době pomalu dobíhá velice originální výstava Půda obraz života. Souběžně s tím běží výstava fotografií cestovatelů Hanzelky a Zikmunda, a po jejím skončení budou ve stejných prostorách pokračovat výstavy zaměřené na způsob života na venkově a i ve městě v různých historických obdobích. První výstava se bude týkat středověku a ukáže středověké technologie v potravinářství i v zemědělství. Bude to dotyková interaktivní výstava, to znamená že návštěvníci si budou moci na devadesát procent exponátů sáhnout. Součástí téhle výstavy bude také bohatý doprovodný program právě pro školy.
Až skončí aktuální výstava a my zlikvidujeme osm tun různých druhů půdy, které jsou její součástí, otevřeme 29. září rozsáhlou výstavu věnovanou pivu, která bude tento nápoj ukazovat ze všech možných úhlů pohledu. Nebude to samozřejmě výstava pouze pro milovníky piva, ale také pro ty, kteří připravují a dodávají suroviny i technologie pro jeho výrobu. Na této výstavě proběhne dvoudenní odborná konference o pivu, chmelu, sladu a vůbec o tom, co s výrobou piva souvisí. Pro širší veřejnost pak bude jistě zajímavý festival reklamních filmů o pivu. V budoucnu navážeme podobně koncipovanou výstavou o vínu.
Počátkem června budou v Čáslavi dny otevřených depozitářů, v nichž máme něco přes tisíc sbírkových předmětů zemědělské techniky. O čtrnáct dnů později proběhnou na zámku Kačina Chotkovské slavnosti, při nichž také zpřístupníme depozitáře, a na konci června propuknou na zámku Ohrada Ohradské slavnosti, tradiční akce věnovaná myslivosti. Nesmím zapomenout ani na letošní už druhou muzejní noc ve dnech 4. na 5. června. Tentokrát chystáme na dvoře pražské budovy muzea například pečení bramborových placek, tvarování figurek z hlíny, promítání filmů na fasádě objektu, koncert jazzového orchestru a řadu dalších návštěvnicky přitažlivých aktivit.