Tuzemské mlékárny dusí ekonomický tlak. Zvýšení ceny za syrové mléko, už srovnatelné s německou, se jim nedaří promítnout do obchodních cen svých výrobků. Situace se opravdu stává krizovou, upozorňuje mlékárenský svaz. Zatímco chovatelům na západ od nás se nákupní ceny mléka postupně snižují, naši zemědělci o nějakém poklesu nechtějí ani slyšet. Nemohou totiž počítat s tím, že jim ho nahradí kompenzační platby.
„Nákupní cena mléka stoupla v posledním čtvrtletí minulého roku téměř o sedm procent, což se dá považovat za skokový růst. Na této úrovni se drží, ale ceny finálních výrobků se nepohnuly,“ hodnotí předseda Českomoravského svazu mlékárenského Michal Němec. „Zatímco farmářská cena mléka v Evropské unii od roku 2001 meziročně klesá, u nás je vývoj opačný. V současné době se už ceny placené zemědělcům sblížily,“ porovnal Němec. Jak upřesnil, v lednu byla průměrná cena za litr mléka v Česku 27,72 centu a v Německu 27,6 centu. „V únoru to nebude jiné,” poznamenal.
Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Miroslava Jirovského je tuzemská cena syrového mléka stále o několik procent nižší než německá. „Měli bychom si sjednotit přepočtové parametry, podle kterých se ceny hodnotí,“ vyzval. Domnívá se, že s mlékaři mohou zástupci dodavatelů diskutovat o zdejším podnikatelském prostředí, o podpoře odbytu českých výrobků nebo společně usilovat o zmírnění některých přísnějších norem, kterým musí vyhovět mlékárny v tuzemsku po přistoupení k Evropské unii. „Těžko ale můžeme být vstřícní ke snižování nákupních cen. Nedá se čekat, že zemědělský podnik si bude sám škodit a prodávat mléko levněji, než je na trhu možné,“ uvedl Jirovský.
„Před mlékárnami je období úspor, kdy předně musí zvýšit produktivitu práce. My jsme už veškeré rezervy vyčerpali. S cenou mléka dolů jít nemůžeme, protože současná výše odpovídá zvyšujícím se nákladům,“ tvrdí předseda odbytového družstva Mlecoop Pavel Sáňka. Sám příliš nevěří tomu, že by mlékárny nyní byly v ekonomickém stresu.
Podle předsedy mlékárenského svazu ale situace jednotlivých zpracovatelů skutečně začíná být vážná a některé podniky ji nemusí dlouhodobě ustát. Obchodní řetězce zpravidla nepřipustí zdražení mlékárenských výrobků, naopak tu jsou signály o ještě dalším tlaku na ceny. A k tomu sílí konkurence ze strany dovozu. „V posledním čtvrtletí uplynulého roku dovoz některého sortimentu zboží evidentně narostl. V přepočtu na mléko se loňský import meziročně zvýšil o 50 milionů litrů, což je asi o 17 procent,“ porovnal Němec.
Tuzemské mlékárny, které z přebytečné suroviny vyrábějí máslo a sušené mléko pro export, se musí vyrovnávat s nižšími intervenčními cenami těchto výrobků, jejichž postupný pokles stanoví unijní reforma v mléčném sektoru. „Tyto ceny jsou velice nízké, k tomu se po novém roce přidaly potíže z odbytem másla a sušeného mléka. Jakoby se na nás v Evropské unii domluvili a nikdo nic nechce,“ stěžuje si Stanislav Coufal, předseda představenstva jihlavské mlékárny Moravia Lacto.
Miroslav Jirovský uznává, že klesající ceny intervenčních produktů vykupovaných v rámci EU způsobují problémy našim exportujícím mlékárnám. „Výrobci, kteří dodávají jen na domácí trh, to mají jednodušší, protože situace není podmíněna snížením cen,“ tvrdí.
„Vůbec se nedá říci, že my to máme jednodušší. Každé má své výhody a nevýhody,“ poukazuje Jana Novotná, ředitelka Mlékárny Valašské Meziříčí, orientující se na tuzemský trh. „Na českém trhu je obrovská konkurence, a to jak domácí, tak zahraniční. Abychom se zbožím zvenčí mohli soutěžit, musí jít farmářská cena mléka stoprocentně dolů. Naši zemědělci by ale měli dostávat dotaci, která jim cenu za litr mléka vyrovná na 8,50 nebo devět korun, jako to mají chovatelé v unii,“ zdůrazňuje Novotná.
Během dvou let poklesne intervenční cena másla o 25 procent a sušeného odstředěného mléka o 15 procent, což má doprovázet snížení nákupní ceny mléka na 7,80 koruny. Naše chovatele ale nepodrží stejné kompenzační platby, které zmírní propad cen kupříkladu německým sedlákům. Vyjednaná podpora z bruselských zdrojů u nás nebude směřovat na litr mléka, ale rozpustí se v plošných platbách na hektar zemědělské půdy.
„Také u nás musíme jít cestou subvencování na litr mléka. Němci si to vyjednali a totéž chceme i po našich úřednících,“ řekl Pavel Sáňka. Je přesvědčen, že požadovaná dotace se dá řešit v rámci národních doplňkových přímých plateb.
