Rozhovor s Jiřím Hrbkem, ředitelem zemědělské statistiky Českého statistického úřadu
Téměř devět miliard korun představoval zisk českého zemědělství v loňském roce. Tak překvapivě vysoký plusový výsledek zveřejnil statistický úřad minulý týden. Jde již o definitivní číslo?
Je to náš druhý odhad, konečný údaj bude známý letos v září. Při sestavování souhrnného zemědělského účtu postupujeme podle pravidel Eurostatu, upravených dokonce nařízením Evropského společenství. Hodnoty jsou tedy mezinárodně plně srovnatelné. Pro české zemědělství byl rok 2004 skutečně veleúspěšný. Jen připomínám, že naposledy bylo toto odvětví v černých číslech v roce 2001, kdy zisk představoval 2,7 miliardy korun.
Jak se na loňském výsledku podílely dotace?
Zatímco v minulém roce představovaly celkové dotace vstupující do souhrnného zemědělského účtu zhruba 14 miliard korun, rok předtím to bylo o tři miliardy méně. Z toho dotace na výrobky činily asi pět miliard korun, rok předtím to bylo 676 milionů korun. Ostatní dotace na výrobu, tzn. dotace na plochu, jsou zhruba srovnatelné – v roce 2004 dosáhly zhruba 7,1 miliardy korun a v předchozím roce 7,5 miliardy korun. Investiční dotace a ostatní kapitálové transfery se loni dostaly na téměř 1,9 miliardy korun, což je o miliardu korun méně než v roce 2003. Celkově však bylo v loňském roce do zemědělské výroby vyplaceno o 27,3 procenta více než v předcházejícím roce. Je ale třeba upozornit, že náš druhý odhad zahrnuje jen prostředky vyplacené do konce minulého roku.
Co říkají statistická čísla o loňské rostlinné a živočišné produkci?
Rostlinná produkce v běžných cenách zaznamenala meziroční nárůst o 42 procent. Oproti roku 2003, kdy dosáhla zhruba 44 miliard korun, stoupla na 62 miliard korun. V tomto údaji jsme již promítli propad cen obilovin a některých jiných výrobků, který byl znám ke konci roku 2004. Na druhé straně snížení cen rostlinných komodit pozitivně ovlivňuje rentabilitu v živočišné výrobě. U ní došlo k meziročnímu zvýšení o šest procent, a to ze 46 miliard korun v předminulém roce na loňských 49 miliard korun v základních běžných cenách. Celková zemědělská produkce v běžných cenách stoupla o 23 procent a překročila 113 miliard korun.
Zvýšily se výrazněji celkové výdaje na lidskou práci a nájemné?
O prudkém růstu této položky se příliš mluvit nedá. U náhrad zaměstnancům uvádíme zvýšení o 1,5 procenta na přibližně 19 miliard z 18,8 miliardy korun v roce 2003. Výdaje na předepsané pachtovné a ostatní nájemné z nemovitostí loni činily 2,23 miliardy korun, což je meziroční zvýšení o 10,5 procenta. U zemědělců jsou mzdy i odměny velmi nízké a myslím, že konečně nastala doba, kdy podniky mohou svým zaměstnancům trochu přilepšit. Máme signály, že ve výplatách ke konci roku se tato položka zvýšila a v definitivní verzi souhrnného účtu jsme připraveni tuto korekci zohlednit. U pachtovného a ostatního nájemného sice došlo k meziročnímu nárůstu, avšak z dlouhodobého hlediska je objem těchto prostředků velice nízký. Lze očekávat, že vzhledem ke změnám charakteru podpor budou zemědělské podniky více usilovat o získání větší výměry obhospodařovaných ploch a tempo růstu nájemného se zvýší i bez přímého vlivu na hodnotě produkce.
