Poněkud stranou zájmu veřejnosti stojí Evropský parlament. Nemnoha hlasy jsme si loni zvolili europoslance a dnes proskočí tiskem nejvýš úvahy o jejich platech či o vystoupeních proti návrhu evropské ústavy. Evropský parlament však jedná podobně jako ten náš a stejně jako Poslanecká sněmovna či Senát Parlamentu ČR má různé výbory a komise. Má také výbor pro zemědělství a rozvoj venkova. (Jeho členem není žádný ze zvolených českých europoslanců.) Tento výbor na svém únorovém jednání měl na programu dva hlavní body: návrh reformy cukerního pořádku a otázku financování omezení, které s sebou přináší Natura 2000.
Poněkud stranou zájmu veřejnosti stojí Evropský parlament. Nemnoha hlasy jsme si loni zvolili europoslance a dnes proskočí tiskem nejvýš úvahy o jejich platech či o vystoupeních proti návrhu evropské ústavy. Evropský parlament však jedná podobně jako ten náš a stejně jako Poslanecká sněmovna či Senát Parlamentu ČR má různé výbory a komise. Má také výbor pro zemědělství a rozvoj venkova. (Jeho členem není žádný ze zvolených českých europoslanců.) Tento výbor na svém únorovém jednání měl na programu dva hlavní body: návrh reformy cukerního pořádku a otázku financování omezení, které s sebou přináší Natura 2000.
K čemu slouží Evropský parlament
Podle definice je Evropský parlament (EP) shromážděním 732 poslanců z jednotlivých členských států. Počet poslanců odpovídá počtu obyvatel daného státu. Parlament se zabývá návrhy Evropské komise (EK) a prostřednictvím různých procedur (procedura spolurozhodování, procedura spolupráce, souhlasu, poradní stanovisko atd.) se společně s radou účastní legislativního procesu. Potvrzuje komisi ve funkci, má právo ji odvolat a právo předkládat písemné nebo ústní interpelace komisi a radě. S radou se dělí o pravomoc hlasovat o rozpočtu Evropské unie (EU) a parlament také dohlíží na realizaci tohoto rozpočtu. Evropský parlament jmenuje evropského ombudsmana oprávněného přijímat od občanů EU stížnosti týkající se špatné práce institucí nebo orgánů unie. Evropský parlament může zřizovat dočasné vyšetřovací výbory, jejichž pravomoc není omezena jen na vyšetřování aktivit institucí EU, ale může prověřit také postup členských zemí při zavádění politik unie. Parlament má dvě sídla: v Bruselu a ve Štrasburku.
Debata o soustavě Natura 2000
Soustava v ČR a v unii
Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny) na území EU. V ČR tvoří tuto soustavu 38 ptačích oblastí a 864 evropsky významných lokalit. Jejich seznam dostala Evropská komise osmého února letošního roku. Podle ministerstva životního prostředí bude mít většina evropsky významných lokalit na našem území po vyhlášení charakter přírodní památky a bude tak spadat pod nejmírnější stupeň ochrany. Více než polovina území nedosáhne rozlohy 20 hektarů. Půjde například o louky se vzácnou květenou, půdy kostelů obývané netopýry, části lesů a zámeckých parků.
V celé Evropské unii by soustava Natura 2000 měla pokrývat oblast o rozloze 63,7 milionů hektarů a odhad ročních nákladů činí 6,1 miliardy eur.
Připomínky poslanců
Členové výboru pro zemědělství a rozvoj venkova se pozastavovali nad tím, že celá síť Natura 2000 není doposud v EU detailně zmapována (mezi hříšníky, kteří nedodrželi požadovaný termín předání návrhu je i ČR). Zpoždění při koncipování sítě Natura 2000 má podle nich nepříznivé důsledky jak pro přesnější stanovení požadavků na financování omezení, které s sebou přináší, tak pro účinnější plánování. Upozorňovali na to, že farmáři a majitelé lesních porostů budou moci sice výrazně přispět k zachování biodiverzity, k udržitelnému využívání zemědělské půdy a k ochraně daných organismů, ale povede to k dodatečným nákladům, které bude nezbytné odpovídajícím způsobem kompenzovat. Zazněl i názor, že je nezbytné nějakým způsobem zohlednit větší náklady u těch států, které mají rozsáhlejší chráněné oblasti. Poslanci také připomněli, že životní prostředí bude významněji než doposud chránit i reformou společné zemědělské politiky zavedená cross compliance. Podle ní musí farmáři, aby získali dotace, splňovat požadavky směrnic týkajících se ochrany životního prostředí, vod i welfare zvířat. To samo o sobě si vyžádá nemalé náklady.
Počítá s tím rozpočet?
Poslanci také upozornili, že v roce 2000 stanovila rada rozpočet pro zemědělství, v němž však podle jejich názoru nezohlednila další náklady farmářů a majitelů lesů vyplývající právě ze závazků ochrany přírody. Komise a rada se v roce 1992 při schvalování směrnice týkající se ochrany přírody podle nich jednoznačně zavázaly zajistit, že majitelé půdy a její uživatelé neponesou náklady vzniklé v důsledku opatření této směrnice.
Podle členů zemědělského výboru je také nutné začít seriózní debatu o finančním výhledu na období 2007 až 2013. Evropská komise navrhuje, aby opatření týkající se sítě Natura 2000 spadala do rozvoje venkova. Jak poslanci uvedli, pokud se bude Natura financovat z připravovaného fondu pro rozvoj venkova, pak by se měly jeho prostředky odpovídajícím způsobem navýšit. Poslanci se však obávají, aby na Naturu v něm bylo dostatek prostředků a naopak, aby na úkor ochrany přírody nedošlo ke krácení prostředků pro ostatní opatření. Někteří mají dojem, že z fondu rozvoje venkova by se mělo kompenzovat pouze zvýšení nákladů zemědělců a majitelů lesů. Pro financování ostatních činnosti vedoucích k ochraně životního prostředí by měly podle nich sloužit jiné zdroje, například program Life. Podle další připomínky by nejprůhlednějším způsobem financování byl samostatný fond, který by pro síť Natura 2000 zaručil potřebné finanční prostředky. Vytvoření zvláštního fondu jen pro Naturu 2000 však komise odmítla.
Ochraně přírody by podle dalšího návrhu pomohlo odkoupení příslušných pozemků veřejnými subjekty, jeho spolufinancování však komise nepředpokládá.
Usnesení
V závěrečném usnesení z tohoto jednání vyzývá výbor pro zemědělství a rozvoj venkova výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (který má v gesci ochranu přírody), aby do svého usnesení o Natuře 2000 začlenil návrhy i jeho náměty. Jde zejména o připomínku radě a komisi, aby dodržely slib daný v roce 1992 při schvalování směrnice o ochraně přírodních stanovišť, že vlastníci půdy a její uživatelé neponesou náklady vzniklé v důsledku opatření této směrnice. Dále jde o konstatování, že pro vyrovnání dodatečných nákladů vzniklých zemědělcům v oblastech spadajících do Natura 2000 lze využít fond rozvoje venkova ovšem za předpokladu, že to nepovede ke snížení finančních prostředků určených na jiná opatření v rámci rozvoje venkova, tj. například welfare zvířat, opatření ekologického zemědělství a jiných cílů fondu.
Reforma cukerního režimu
Hlavní rysy návrhu komise
Návrh Evropské komise, který probíral na svém jednání výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, byl ještě z doby vlády bývalého komisaře pro zemědělství, rozvoj venkova a rybolov Franze Fischlera. Jeho záměrem je převedení dnešní formy podpory do jednotných plateb s tím, že tyto platby budou podléhat pravidlům cross compliance, požadavkům standardů na bezpečnost potravin a mechanismům modulace (postupnému krácení u subjektů s ročními dotacemi nad 5000 eur). Navrhuje zrušit intervenční mechanismy a intervenční cenu cukru. Intervenční cenu cukru by se měla nahradit cena referenční. Připomíná, že dnešní intervenční cena cukru v unii převyšuje více než třikrát světové ceny cukru. Referenční cena bude o třetinu nižší než dnešní cena intervenční. Ke snížení by se mělo dospět postupně ve dvou krocích během tří let počínaje kampaní 2005/06. Referenční cena bude sloužit pro stanovení minimální ceny cukrové řepy pro producenty, spouštěcí hladiny pro soukromé skladování, úrovně pro ochranu hranic a garantovaných cen pro preferenční dovozy. Návrh předpokládá pokles ceny cukru v kampani 2005/06 na 506 EUR/t a v období 2007/08 na 421 EUR/t (současná intervenční cena je 632 EUR/t). Minimální cena cukrovky by z dnešní 43,6 EUR/t měla klesnout nejprve na 32,8 EUR/t a dále na 27,4 EUR/t.
Návrh se počítá i se změnami v režimu kvót. Dnešní kvóta A představuje vlastní spotřebu, kvóta B export s refundací a kvóta C export bez podpory. Podle návrhu by se měly sečíst kvóty A a B do jediné, která by se měla postupně krátit. Kvóta C by se neměnila. Od roku 2005/06 by jako určitá kompenzace měla po tři roky narůstat kvóta na výrobu izoglukózy, a to o 100 000 t za rok.
Reakce poslanců
Na Fischlerův návrh reformy cukerního pořádku reagovali europoslanci mnoha připomínkami. Jednou z nich bylo i poukázání na skutečnost, že EU se zavázala v dohodě s Indií a dalšími státy, že budou na její trh moci dovážet stanovené množství cukru za garantovanou cenu. V případě navržené reformy však z této dohody nebudou mít zmíněné země takový prospěch, jaký očekávaly. Poslanci také upozornili na to, že zvýšení přísunu cukru ze třetích zemí na nechráněný trh EU sníží ceny na vnitřním trhu unie. Tento dopad nebude jen v rozporu se zájmy evropských producentů, ale také nejméně rozvinutých zemí, které budou moci na trh unie dodávat v rámci iniciativy "všechno jen ne zbraně". Upozornili, že navržené snížení cen a kvót způsobí cukrovarnickému odvětví obrovské ztráty příjmů a ohrozí pracovní místa.
Při probíhajících jednáních ve Světové obchodní organizaci (WTO) by podle poslanců měla EU brát ve svém postoji v úvahu připravovanou reformu. Obávají se totiž, aby pod tlakem WTO unie nepřijala další závazky v této oblasti, které by opět postihly producenty.
Studii dopadů a fond
Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova ve svém usnesení požaduje, aby komise vypracovala podrobnou studii o dopadu jednotlivých aspektů reformy na jednotlivé členské státy. Výbor žádá, aby snížení cen cukru a redukce kvót šly jen do té míry, jakou vyžaduje přizpůsobení se pravidlům WTO. Domnívá se, že systém přesunu kvót navržený komisí neodpovídá cílům konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, ohrožuje nejzranitelnější země a oslabuje nejkonkurenceschopnější státy.
Poslanci žádají komisi, aby zvážila vytvoření zvláštního fondu, jenž by umožnil těm, kteří by si to přáli, opustit systém za přiměřených podmínek prodejem kvót za příznivou a postupně klesající cenu. Financování tohoto fondu by se nemělo dotknout rozpočtu, ale zahrnulo by aktéry cukrovarnického odvětví. Část fondu by přitom měla být určena pro zemědělce jako náhrada za ztrátu jejich dodavatelských práv.
Poslanci upozorňují EK, že nové členské státy při vstupu do unie musely splnit náročné závazky, což si vyžádalo značné úsilí. Proto výbor navrhuje, aby komise hledala takovou cestu, při níž by tyto státy nepocítily důsledky snížení kvót.
Komise by podle výboru měla upřesnit své představy o dalším výhledu v oblasti cukru po roce 2008 tak, aby z něj cukrovarníci mohli vycházet při svých investičních záměrech. Zároveň výbor žádá komisi, aby bezodkladně pracovala na rozvoji dalších trhů s cukrem a jako příklad uvádí možnosti dané rozvojem alternativních zdrojů energie.
