Podle šetření Zemědělského svazu ČR vykázaly právnické osoby v zemědělství po dvou ztrátových letech zisk kolem šesti miliard korun, tedy v průměru zhruba 2500 korun z hektaru. Tento výsledek překonal očekávání ministerstva zemědělství, které zisk předběžně odhadovalo asi na čtyři miliardy korun. Na společném zasedání výboru a kontrolní komise svazu v Havlíčkově Brodu to řekl minulý týden jeho předseda Miroslav Jirovský.
S kladným hospodářským výsledkem skončily všechny kraje. Nejlépe se podle svazu dařilo zemědělským podnikům na Olomoucku, Pardubicku a v Jihomoravském kraji, kde na jednom hektaru zemědělské půdy vydělali přes 3000 korun. Naopak zhruba jen poloviční zisk měli farmáři v jižních Čechách, na Ústecku a Liberecku. Zmíněné údaje ale vycházejí z předpokladu, že dotace za rok 2004, i když nebyly v tomto období vyplaceny, patří do výsledku 2004, upřesnil Jirovský s tím, že po vstupu do EU se sice podpora českých zemědělců zvedla o více než deset miliard korun, ke konci roku ale ještě asi osm miliard nebylo vyplaceno. Systém plateb EU, který se zpožďuje až o osm měsíců, podle Jirovského ovlivňuje platební schopnost podniků. „Proto se vyšší dotace zatím nemohly projevit ve snížení zadluženosti,“ konstatoval. Dotace podle něj pokrývají předpokládaný výraznější růst nákladů třeba na nájem půdy, energie nebo mzdy.
Ceny zemědělských komodit se loni sice meziročně zvedly, nicméně Jirovský v této souvislosti odmítl, že by zemědělci tlačili na eskalaci cen a vyvolávali zdražování potravin. Ve srovnání s rokem 2001 totiž tyto ceny vykazují pětiprocentní pokles, zatímco ceny vstupů do odvětví v tomto srovnání zaznamenaly nárůst o tři procenta. Takže se ani loni se podle něj cenové nůžky nepřestaly rozevírat. Jirovský kritizoval i nepříznivý vývoj agrárního zahraniční obchod, jehož loňské záporné saldo přes 25 miliard korun bylo nejvyšší v historii, přitom v zemích bývalé evropské patnáctky se za posledních deset let agrární saldo změnilo ze záporného téměř v nulové.
Na jednání Havlíčkově Brodě vystoupil také ministr zemědělství Jaroslav Palas, který kritizoval zemědělce za pasivní přístup k rostoucímu problému s přebytkem obilí na evropském trhu a znovu na ně apeloval, aby svými prohlášeními neprobouzeli u veřejnosti dojem „věčných stěžovatelů, kterým není nikdy nic pochuti, i když do jejich resortu plynou nyní značné prostředky z unie“. Čelit přebytkům obilí by podle něj měli pěstitelé tím, že část orné půdy přemění na pastviny. „Všichni dobře víte, že v naší republice je značný podíl zornění a záměrem je ho snížit ... na druhé straně zde nadále klesají stavy skotu, a to až do té míry, že přestáváme být v hovězím mase soběstační. Je opravdu tak těžké zamyslet se do budoucna nad tím, že některé vhodné oblasti by bylo za pomocí dotací moudřejší přeměnit na pastviny nebo krmivovou základnu pro chov skotu, než plakat nad přebytky obilí?“ řekl ministr a dodal, že Česká republika by měla držet živočišnou výrobu i kvůli tomu, že do unie míří Bulharsko a Rumunsko a jiné státy, u nichž rostlinná produkce převažuje.
Také předseda svazu konstatoval, že tuzemské stavy skotu se loni meziročně snížily téměř o 60 tisíc kusů a na konci roku se v zemi chovalo 1,4 milionu dobytčat. Produkce hovězího a telecího masa meziročně klesla zhruba o desetinu, přičemž v lednu byla dokonce o 21,5 procenta nižší než ve stejném období loni. Za kilogram živé hmotnosti zemědělci dostávali 38 korun, tedy o pět korun méně, než činí průměr EU. Podle Jirovského bude letos tuzemská produkce hovězího masa problematičtější než produkce mléka, jehož průměrná cena by se měla zvednout o zhruba padesát haléřů na 8,50 Kč za litr.
