Rozhovor s Pavlem Trávníčkem, manažerem Svazu ekologických zemědělců Pro-Bio
V rozsahu ekologického zemědělství jsme mezi členskými zeměmi Evropské unie na předním místě. Uspokojivá ale není struktura, když naprosto převládá chov masného skotu. Změnilo se v minulém roce něco k lepšímu?
Je pravda, že u ekologického zemědělství jsme s podílem zhruba šest procent z celkové výměry půdy v čele nových členských zemí. Ovšem necelých deset procent orné půdy z celkového rozsahu ekologického zemědělství nás rozhodně nestaví na špici. Zatím bohužel nemáme statistiku, jestli vloni došlo ke změně a naplňuje se tak i jeden z hlavních cílů dotací v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova. Ke změně struktury má motivovat výše podpory, která je na hektar travních porostů 1100 korun, na ornou půdu 3520 korun a pokud se na ní pěstuje zelenina či speciální byliny tak 11 050 korun. U sadů či vinic je už dotace 12 235 korun na hektar. Osobně ale za loňský rok nečekám žádný výrazný posun ve prospěch orné půdy.
I když dotace jsou asi hlavní motivací, přesto - čím se k příznivějšímu složení bioprodukce snaží přispět váš svaz?
Věnujeme se hlavně propagaci a osvětě, aby byla zajištěna dostatečná poptávka po bioproduktech a biopotravinách. Ta je, ale důležitý je tlak ze strany spotřebitelů na producenty, kteří by měli reagovat na poptávku trhu. Jinak bude pro zemědělce vždy nejjednodušší se zabývat chovem krav bez tržní produkce mléka a mít pozemky zatravněné. Je také zapotřebí, aby stát více podpořil propagaci biopotravin a bioproduktů.
A podporuje ji vůbec?
Už něco začíná. Rýsuje se spolupráce s marketingovým odborem při Státním zemědělském intervenčním fondu. Prvním krokem je částečné financování české účasti na únorovém veletrhu Biofach v Norimberku. Chystáme velkou expozici, v níž se představí pět významných bioproducentů. Zároveň pořádáme i zájezd pro zemědělskou veřejnost a spotřebitele.
Jak se ekologičtí zemědělci vyrovnali s novinkami po vstupu do Evropské unie?
U legislativy existoval určitý zmatek, kdy lidé nevěděli, co vlastně platí a co neplatí. Problém způsobilo, že dosud nebyl harmonizován náš zákon upravující ekologické zemědělství s nařízením unie, které od května začalo pro Českou republiku platit. Novela zákona se teprve připravuje a zatím postoupila do parlamentu. Nejasnosti byly kupříkladu v certifikaci, kterou naše legislativa umožňuje pouze u bioproduktů a biopotravin, kdežto podle nařízení rady lze certifikovat třeba také seno nebo zástavová zvířata. Nesoulad byl i u evidence půdy. Zatímco zákon o ekologickém zemědělství ji vyžaduje podle katastru, unijní předpisy a český zákon o zemědělství trvají na půdních blocích.
Máte přehled o tom, jak se ekologickým zemědělcům po připojení k EU zvýšily dotace?
Obecně určitě stouply, ale nedá se říci o kolik. Je to různé podle regionů a závisí to i na zaměření farem. Každopádně podpory vzrostly v méně příznivých oblastech. Ekologičtí zemědělci dostávají zjednodušené přímé platby na plochu a k tomu národní dorovnání, kdo hospodaří v LFA, tak i příslušný příspěvek, a k tomu podpory z HRDP, které jsou o trochu vyšší, než byly dotace podle dřívějšího vládního nařízení č. 505.
