Naši ovocnáři doplatili na vstup do Evropské unie hlubokým propadem farmářských cen. „Máme sice špičkové výnosy, ale náklady se nejméně o patnáct procent zvýšily, přitom ceny prudce klesly. Dlouho to nevydržíme,“ zaznělo minulý týden na Ovocnářských dnech v Hradci Králové. Zelináři a bramboráři si však podle ministra zemědělství Jaroslava Palase stěžují ještě více.
„Vaše obava z otevření trhu se potvrdila. Zvýšil se dovoz u všech druhů ovoce. Katastrofický scénář se ale nenaplnil,“ prohlásil ministr v úterý při zahájení tradičního setkání ovocnářů. Na rovinu jim také řekl, že nemohou počítat s nějakým zásahem státu na jejich ochranu. „Co můžeme, to využíváme. Stát může pouze kontrolovat zboží,“ uvedl Palas. Poukázal však, že se nepotvrdily informace o horší jakosti dováženého ovoce, ani u polského. Zvyšovat se budou podle ministra kontroly zaměřené na prodej v obchodních řetězcích. „Očekávám, že přinesou své výsledky,“ řekl.
Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Jaroslava Mušky jsou zatím kontroly na trhu nedostatečné. Sami producenti se proto chtějí více zaměřit na sledování nedostatků v obchodech a upozorňovat na ně Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci.
Ministr i předseda unie ovocnářů se shodují v tom, že je potřebná větší organizovanost producentů. Čtyřicetiprocentní podíl odbytových organizací na trhu s ovocem je sice poměrně dobrý výsledek, stále však nestačí na sílu obchodních řetězců. „Jestliže oni mají 60 až 70 procent trhu, tak našich 40 procent je málo,“ uvědomuje si Muška.
Místo o regionálních družstvech by ovocnáři měli přemýšlet o národních či nadnárodních odbytových organizacích, doporučuje prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček. „Měli by se také domluvit se zelináři a společně získat vlastní zpracovatelskou kapacitu. Je to reálné, jak vidíme u mléka či červeného masa,“ uvedl. Hlaváčkův optimismus ale příliš nesdílí předseda Ovocnářské unie ČR. „Za situace, kdy většina podniků skončila s propadem, na takový záměr asi neuslyší,“ domnívá se.
Do propagace českého ovoce se více zapojí marketingový odbor Státního zemědělského intervenčního fondu, slíbil ministr Palas v Hradci Králové. Představil také nápad „školní jablko“, kdy by žáci podobně jako mléko mohli svačit dotované ovoce. Zatím jde ale o úvahu bez bližších představ o objemu produkce a potřebných finančních zdrojích. „Společná zemědělská politika tuto podporu připouští a třeba ve Švédsku se velmi osvědčila. Výchova ke konzumaci ovoce je důležitá,“ zdůrazňuje Jaroslav Muška. Pochopitelně není spokojen se současnou roční spotřebou ovoce 76,5 kilogramu na obyvatele. Jablek, které jsou základním druhem, sní každý občan v průměru 25,5 kilogramu.
V České republice je téměř 19,5 tisíce hektarů intenzivních ovocných sadů, přičemž zhruba polovina je přestárlých. Na jejich obnovu stát vloni vydal podle ministra 35 milionů korun a tato národní podpora pokračuje i po přistoupení k Evropské unii. „Dotace, které existují od roku 1995, nastartovaly obnovu sadů. Za tu dobu se vysadilo 5934 hektarů a vykácelo 5300 hektarů,“ ilustroval Muška. Ocenil také přínos předvstupního programu Sapard, který umožnil investovat do skladů. „Padesát procent zásob jablek na začátku letošního roku je už ve skladech ULO. Ve vyspělých zemích to bývá kolem 70 až 75 procent,“ porovnal. Nejmodernější sklady by se podle Mušky měly využívat nejen pro jablka, ale i další druhy ovoce. Při jejich pozdějším prodeji by pěstitelé mohli dostat lepší ceny než v době sklizně.
Loňský propad farmářských cen hluboko pod pětiletý průměr se vyhnul pouze třešním, které jako jediné zaznamenaly zvýšení. „Pád cen byl v celé Evropě,“ konstatoval předseda ovocnářské unie. Za hlavní příčiny, které u nás na cenový vývoj působily, označil neexistenci zpracovatelského průmyslu, chování obchodních řetězců, nedostatečnou kontrolu zboží na trhu a neuspokojivé sdružování k odbytu. „Dovozy ovoce nebyly dramatické objemem, ale cenou. I když údaje o zahraničním obchodu se budou ještě upřesňovat, víme už, že se vyvezlo více než v minulých letech,“ informoval Muška.
