Loňský rok byl pro české zemědělství mimořádně úspěšný. Tvrdí to jak resortní ministerstvo, které odhaduje čtyřmiliardový zisk, tak Eurostat, jehož propočty zařadily naši republiku v celé evropské pětadvacítce na první místo v meziročním zvýšení důchodu na pracovníka v zemědělství. Přispěly k němu nárůst dotací a produkce při nižších výdajích na pracovní síly.
Zatímco v původních zemích EU loni stoupl důchod na pracovníka v zemědělství oproti roku 2003 o 0,8 procenta, u nováčků to bylo téměř o 54 procent, oznámil na sklonku roku Eurostat. Žebříček celé unie s přehledem vede Česká republika s nárůstem důchodu o 108 procent, následována Polskem se zvýšením o 73 procent (pozn. red.: podrobné srovnání náš týdeník zveřejnil v čísle 1/2005).
Šlo o první odhad statistického úřadu unie, zpřesněné výsledky zveřejní v březnu. Eurostat vycházel z dostupných dat za rok 2004, často odhadovaných, která srovnával s předchozím rokem. „Bylo by asi korektnější porovnání s pětiletým průměrem než pouze s rokem 2003, který byl pro naše zemědělství velmi špatný,“ říká Jiří Hrbek, ředitel zemědělské statistiky Českého statistického úřadu. Zdůrazňuje přitom, že údaj Eurostatu nevystihuje příjem hotových peněz, ale index meziroční změny. „Skutečnost, že všechny nové členské země předstihly staré, je jednoznačně dána zvýšením dotací po vstupu do unie,“ konstatuje Hrbek. V Česku přitom podle něho nebyl meziroční nárůst podpor pro prvovýrobu (na 205 procent) zdaleka nejvyšší. „V Polsku dotace stouply z roku na rok na 473 procent, v Lotyšsku na 520 procent, ale třeba na Slovensku jen na 130 procent,“ upřesnil.
K našemu umístění na nejvyšší příčce bezpochyby přispěl nárůst zemědělské produkce. „Mezi ostatními státy jsme skutečně první s odhadovaným meziročním zvýšením o 25 procent. Kupříkladu Slováci zvedli produkci o 17 procent, Poláci o 12, Maďaři o devět a Němci o sedm procent,“ porovnal Hrbek. Čísla o produkci se podle něho budou upřesňovat. „Výsledný údaj se velmi pravděpodobně sníží po zahrnutí aktuálního vývoje cen u obilí, protože dosud se pracovalo s průměrnou úrovní za prvních deset měsíců roku 2004. Eurostat také nemohl do svých propočtů zahrnout daně a různé poplatky vztahující se k závěru roku. Objem produkce se tedy mírně upraví směrem dolů, ale nic to nezmění na tom, že loňský rok překoná všechna léta od roku 1990,“ konstatoval ředitel zemědělské statistiky. Jak dodal, do prvního odhadu Eurostatu zveřejněného v polovině prosince nemohly být zahrnuty také všechny dotace vyplacené do konce roku. V tomto ukazateli bychom si tedy měli ještě polepšit.
Příznivý výsledek Česka ovlivnila rovněž úspora na výdajích za pracovní síly. „Platy se loni mírně zvedly oproti předcházejícímu roku. Ale podniky se kvůli problémům přetrvávajícím z roku 2003 zbavovaly pracovníků. Meziroční pokles o šest procent, jaký byl u nás, nevykázala žádná jiná země. Celkové náhrady zaměstnancům, tzn. mzdy a odvody na sociálním a zdravotním pojištění, tak byly v českém zemědělství v loňském úspěšném roce nižší o dvě procenta,“ vyčíslil Jiří Hrbek. Naopak výdaje na pracovníky se zvýšily na Slovensku – o šest procent, v Maďarsku o dvě procenta. Polsko zaznamenalo pokles o čtyři procenta.
„Naši zemědělci si vstupem do EU určitě polepšili. Důležité bude, za co peníze utratí. Asi by mělo dojít k posílení mezd a zvýšení nájemného, které je dosud dosti nízké,“ řekl Hrbek.
Odhadovaný výsledek odvětví za uplynulý rok oznámí ČSÚ v březnu. „Do té doby jde o pouhé spekulace,“ tvrdí.
