Jednou z příležitostí sjednoceného evropského trhu, která se otevřela našim zemědělcům, je nákup chemických ochranných přípravků v jiné členské zemi unie. Někteří jí také využívají, když si zjistili, že různé pesticidy, registrované v ČR, mohou v Německu pořídit levněji než na domácím trhu. Dovoz přípravků na ochranu rostlin však podléhá určitým pravidlům a jejich obcházení by se nemuselo vyplatit. Hříšníkům hrozí pokuta až milion korun.
„Podle zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících předpisů lze do České republiky dovážet, uvádět na trh a používat jen přípravky na ochranu rostlin registrované Státní rostlinolékařskou správou (SRS) nebo na základě povolení SRS k dovozu, uvádění na trh a používání takzvaných souběžných přípravků,“ upozorňuje Hugo Roldán, vedoucí oddělení vnější komunikace ministerstva zemědělství. Dovoz souběžného přípravku upravuje § 53 citovaného zákona a § 21 vyhlášky č. 329/2004 Sb.
Kdo zamýšlí takový dovoz, musí podat žádost o povolení na SRS - odbor přípravků ochrany rostlin, Zemědělská 1a, 613 00 Brno. Jak připomíná Bořivoj Zbuzek, referent SRS pro kontakt s veřejností, zákon rozlišuje dovoz za účelem dalšího prodeje a dovoz pro vlastní potřebu. „Rozdíl je především v tom, že pro další prodej musí mít přípravek českou etiketu, schválenou SRS. Pro vlastní potřebu musí žadatel pouze předložit kopii české etikety, a tím prokázat, že zná způsob použití přípravku - ten jinak používá s původním označením,“ vysvětluje Zbuzek. Smyslem nahlášení nákupu je podle něho ověřit identitu dováženého přípravku s přípravkem registrovaným v ČR, na nějž se žadatel odvolává. „SRS požádá partnerský registrační úřad v zemi vývozu o údaje o složení tam registrovaného přípravku, který má být do ČR dovážen. Po jejich obdržení je porovná s údaji o referenčním přípravku v ČR. Přípravky musejí být identické, co se týče výrobce a složení,“ doplnil pracovník SRS.
Na vyřízení žádosti má SRS 60 dní čistého času. „Do této doby se nezapočítává doba mezi odesláním žádosti o poskytnutí údajů o složení od jiné členské země a obdržením těchto údajů,“ uvedl Zbuzek. Žadatelé za tuto proceduru nic neplatí, ale jde zřejmě o otázku času. „Poplatek zatím není stanovený, protože dosud není vyhláška,“ poznamenal.
Kdo dováží přípravky na ochranu rostlin bez souhlasu SRS, vystavuje se podle Roldána pokutě. Fyzické osobě, která poruší ustanovení o dovozu nebo používá přípravek neregistrovaný v ČR, hrozí postih do výše 40 tisíc korun. Právnické osobě lze uložit pokutu až milion korun. „Při stanovení výše sankce se přihlíží k závažnosti, způsobu, době trvání a následku protiprávního jednání,“ doplnil Roldán.
Mezi zemědělci, kteří si některé levnější přípravky z Německa už letos vozili, aniž by zřejmě postupovali zákonnou cestou, se rozšířila zpráva, že při odhalení dovozu budou muset vracet dotace. Upozornil na to jeden čtenář. Jak vyplývá z vyjádření MZe, toto riziko v žádném případě nehrozí u přímých plateb na plochu. „Určité sankce se mohou týkat dotací poskytovaných na základě nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství. Žadatel se musí zavázat k plnění zásad správné zemědělské praxe, mezi něž patří i podmínka: Dodržovat pravidla skladování a manipulace s chemickými látkami v souladu s příslušnými právními předpisy (27) tak, aby nedocházelo ke kontaminaci složek životního prostředí. Předpis 27 je zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči. Sankce by mohly hrozit v případě, že žadatel o dotaci prostředek v rozporu se zákonem doveze a použije,“ upozornil Roldán s odvoláním na § 46 až 53 nakládání s přípravky.
