Na ministerstvo zemědělství se snáší vlna kritiky za to, že mylně informovalo veřejnost o pravidlech agroenvironmentálních opatření. Půl roku poté, co se zemědělci přihlásili do pětiletého programu ve víře, že při případném vydání pozemku současně předají závazek na nového uživatele, zjišťují, že to není možné a hrozí jim nemalé finanční postihy.
Jak už jsme v Zemědělci informovali minulý týden, Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) nepřipouští výklad, podle něhož je možné pětiletý závazek převádět. Odvolává se přitom na nařízení komise č. 817/2004. Ovšem oficiální metodika k provádění agroenvi opatření pro rok 2004, kterou má SZIF na své internetové stránce, přebírání závazků umožňuje. Takže i fond klamal žadatele, kteří se s vědomím povolených převodů do programu přihlásili.
„Považujeme to za nepředstavitelný faul. Nedovedu si představit, že by měl platit výklad, o kterém se dnes mluví. Významně by utrpělo postavení našich úředníků v očích zemědělské veřejnosti,“ reagoval viceprezident Agrární komory ČR Pavel Novotný.
„Pravidla se musí se souhlasem Evropské komise změnit tak, aby přenášení závazků bylo možné. Je to věcí ministerstva, SZIF pouze realizuje daná pravidla,“ zdůrazňuje předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Chápe ale, že první rok budou již takto vydané pozemky bez dotací.
„Lidé byli uvedeni v omyl. Je to průšvih, za který někdo musí odpovídat,“ říká Josef Stehlík z vedení Asociace soukromého zemědělství ČR. Obává se, že zákaz převádět dlouhodobý závazek zastaví vydávání půdy ze strany velkých podniků. Není mu navíc jasné, jak to vlastně bude při předávání farmy z otce na syna.
Obrovský problém může podle Oldřich Žďárského, ředitele společnosti Živa zemědělská obchodní z Klášterce nad Orlicí, nastat u pozemkových úprav, kde nájem jednoznačně končí jejich zahájením. Zveřejněná metodika přitom pozemkové úpravy cituje mezi podmínkami, při kterých žadatelé nemusejí vracet dotace. Ve výčtu povolených případů je však i převod závazku pokračovat v agroenvi opatřeních.
Velké důsledky by zákaz převodu měl pro žadatele hospodařící na státní půdě. Ti si sice mohou sjednat si s Pozemkovým fondem pětileté smlouvy s vyšším nájemným (dvě procenta), zatím toho ale podle mluvčího Michala Bureše využilo asi 400 zájemců. „Záleží na každém, kdy se přihlásí. Nikoho žádným termínem neomezujeme. Pokud je ale daný pozemek už zařazený do nabídky, dlouhodobou smlouvu nelze udělat,“ upozorňuje.
„S ministrem o problému u státní půdy jednáme, ale zatím jsme nenašli řešení,“ konstatoval místopředseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Zdeněk Koubek. Návrh ministra, jít cestou břemene při prodeji státní půdy, naráží podle Koubka na platnou legislativu. „U nestátní půdy jsou východiskem dlouhodobé nájemní smlouvy. Uzavíral jsem je s vlastníky na deset let, samozřejmě za dvojnásobné nájemné, ale většina na tuto dobu přistoupila,“ dodal Koubek.
