V podstatě dva typy projektů se scházejí na ministerstvu životního prostředí. Jedny se vztahují k operačnímu programu Infrastruktura, druhé žádají o peníze z Fondu soudržnosti. (V obou případech se ministerstvo životního prostředí dělí o gesci s resortem dopravy.) Ministr životního prostředí Libor Ambrozek ujistil, že jeho úřad eviduje dostatek kvalitních projektů pro oba typy financování z unie.
Pro menší projekty je Infrastruktura
V uplynulých dnech Ambrozek podepsal smlouvy na projekty, které se přihlásily na první výzvu operačního programu Infrastruktura. Jak uvedl, více než dvě miliardy korun z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) si rozdělí 64 projektů. Dalším příspěvkem pro tyto projekty je 368 milionů korun, které na tento účel poskytne Státní fond životního prostředí (SFŽP). Předkladatelé projektů dostanou peníze ze SFŽP buď ne formě přímých dotací, nebo jako výhodnou nízkoúročenou půjčku. "Nejvíce peněz půjde na ochranu vod, především rekonstrukci čistíren odpadních vod a na zásobování obcí pitnou vodou," vysvětil ministr, který se netajil tím, že jej kvalita projektů překvapila. "Považuji to za důkaz, že ani obce, ani pracovníci resortu životního prostředí přípravu na čerpání z prostředků Evropské unie nepodcenili. O tom koneckonců svědčí i převis poptávky v oblasti ochrany vod. Již nyní naše ministerstvo eviduje více dobrých projektů, než odpovídá celkové předpokládané dotaci z EU," prohlásil. Jen projekty do vodního hospodářství představují celkový objem prostředků přes 2,6 miliardy korun.
Druhá výzva v lednu
V operačním programu Infrastruktura může uspět projekt, jehož realizace si vyžádá méně než deset milionů eur. Pro projekty na zlepšení životního prostředí by ČR mohla ze v letech 2004 až 2006 získat z ERDF prostřednictvím tohoto programu až 4,5 miliardy korun. Ambrozek připomněl, že druhou výzvu k předkládání projektů do operačního programu Infrastruktura vyhlásí ministerstvo životního prostředí pravděpodobně počátkem ledna příštího roku. Ministr poznamenal, že přebytek kvalitních projektů nasvědčuje tomu, že bychom dokázali využít daleko více prostředků z Bruselu, než nám unie vyhradila.
Uspělo i odbahňování rybníků
Na první výzvu se podávaly projekty na následující čtyři opatření:
Opatření 3.1 – Obnova environmentálních funkcí území. V tomto opatření bylo schváleno sedm žádostí v celkovém objemu 18,4 milionů korun. Dotace z ERDF činí 14,7 milionů korun a podpora ze SFŽP 1,8 milionů korun. Celkem bylo v rámci opatření 3.1 zaregistrováno 12 žádostí za 126,3 milionů korun. Úspěšné projekty se týkají především oprav, odbahňování a obnovy rybníků. Jde například o projekt, který podalo město Česká Třebová na odbahnění rybníka Pivovarský, se dvěma projekty na své rybníky uspěla obec Jiřice u Humpolce, evropské peníze také pomohou zlepšit stav rybníka v Dlouhé Vsi, v obcích Střítež a Dobřínsko či nádrž v Havraníkách.
Opatření 3.2 – Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství. O toto opatření byl největší zájem. Celkem v něm uspělo 44 žádostí, které celkem představují 2,6 miliardy korun. Dotace ERDF činí 1,9 miliardy korun a podpora ze SFŽP 338 milionů korun. Celkem se v rámci opatření 3.2 zaregistrovalo 91 žádostí za 5,3 miliardy korun. Jedná se především projekty na vybudování a modernizaci čistíren odpadních vod a zásobování obcí pitnou vodou.
Opatření 3.3 – Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší. V opatření 3.3 se schválilo všech 11 zaregistrovaných žádostí v celkovém objemu 196 milionů korun. Dotace z EU činí 124 milionů korun a podpora ze SFŽP 27,6 milionů korun. Projekty se zabývají především šetrnou technologií při spalování a vytápěním obnovitelnými zdroji energie.
Opatření 3.4 – Nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží. V opatření 3.4 uspěly dvě žádosti, které celkem představují 3,1 milionu korun. Dotace z ERDF činí 2,3 milionu korun a podpora ze SFŽP 312,5 tisíce korun. Celkem se v rámci opatření 3.4 zaregistrovaly tři žádosti, přičemž jeden žadatel od podaného projektu odstoupil. Jeden přijatý projekt se týká systému malých kompostáren a druhý sběrného dvora.
Nejaktivnější byli Středočeši
V operačním programu Infrastruktura byl nejaktivnější Středočeský kraj. Subjekty na jeho území podaly celkem 16 žádostí s celkovými náklady 954,3 miliony korun. Tyto projekty dostanou dohromady z prostředků ERDF 698,4 milionu korun, dotace ze SFŽP budou představovat 93,3 milionu korun a půjčka ze SFŽP 22,8 milionu korun. Na druhém místě je kraj Vysočina s 11 úspěšnými žádostmi, z nichž nejvíce — celkem čtyři, podaly obce na odbahňování a opravy rybníků. Všechny projekty z tohoto kraje dosáhly celkové náklady 333 milionů korun. Více než 229 miliony přispěje do tohoto kraje ERDF, 31,2 milionu budou činit dotace SFŽP a 13,8 milionu zvýhodněné půjčky SFŽP.
Nejmenší zájem projevily obce i další subjekty v Ústeckém kraji. Ten uspěl s jedinou žádostí, jejíž celkové náklady představují 19,1 milionu korun, z ERDF by mělo na ni přijít 14,3 milionu korun a dotace SFŽP by měla činit 1,9 milionu korun. Jde o projekt obce Zbrašín na vybudování skupinového vodovodu.
Velké akce financuje Fond soudržnosti
Velké projekty z oblasti životního prostředí a také dopravy, jejichž rozpočet přesahuje deset milionů korun, mohou získat peníze z Fondu soudržnosti. Projekty, na které tento fond přispívá, schvaluje Evropská komise. Fond soudržnosti navazuje na předvstupní program Ispa. Prostředky z tohoto programu dokázala ČR nejen plně využít, ale dokonce je přečerpala. Projekty Ispy, které ještě dobíhají, se budou financovat také z Fondu soudržnosti. Celkem tyto projekty odčerpají z peněz určených pro životní prostředí více než tři miliardy korun. Na roky 2004 až 2006 půjde pro náš resort životního prostředí z Fondu soudržnosti (po odečtení zmíněných zhruba tří miliard na dobíhající projekty Ispa) tedy jen asi 12 miliard korun. Pro rok 2004 je určena částka 3,8 miliardy korun, přitom ministerstvo životního prostředí podle Ambrozka připravilo projekty asi za 7,2 miliardy korun. Za celé období let 2004 až 2006 bychom podle odhadu uvedeného v tabulce, potřebovali vyčerpat z Fondu soudržnosti o zhruba osm miliard korun více. "Jednáme s Evropskou unií o možnosti zvýšit prostředky pro naše životní prostředí tak, aby bylo možné všechny předložené projekty spolufinancovat z Fondu soudržnosti,"uvedl náměstek ministra životního prostředí Tomáš Novotný. Jak poznamenal, jednají s Bruselem i o možnosti, že bychom využili prostředky určené jinému členskému státu, který nyní nemá dostatek kvalitních projektů. Tyto peníze bychom tomuto státu vrátili z financí, které pro nás EU vyčlení do Fondu soudržnosti v dalším období.
I tyto velké projekty se týkají zejména čištění odpadních vod. Měly by tak s prostředky na operační program Infrastruktura i s některými národními programy přispět k naplnění našeho závazku, s nímž jsme vstupovali do Evropské unie. Podle něj by každá obec nad 2000 obyvatel na našem území měla být do roku 2010 napojena na čistírnu odpadních vod.
