Bude-li stát pravidelně přispívat do fondu nepojistitelných rizik, vyjde ho to levněji, než kdyby zemědělce jako dosud nárazově odškodňoval po nepřízni počasí. O tento argument se mimo jiné opírá koncepce zemědělského pojištění, kterou minulý týden schválilo představenstvo Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu.
Systémové řešení rizik zemědělského podnikání, které by se mělo uplatňovat od roku 2006, má tento týden posoudit operativní porada ministra. Pokud ho schválí, postoupí materiál do vnějšího připomínkového řízení a poté do vlády.
Koncepce počítá s pokračováním dotací k pojistnému, tak jako běží v tomto a příštím roce, a se zřízením fondu, z něhož by se vyplácely náhrady za škody, které nejsou v současné době pojistitelné. „Tyto náhrady by ale dostávali pouze zemědělci, kteří jsou pojištěni. Je snahou je přinutit, aby se ve větším rozsahu pojišťovali,“ říká předseda představenstva a ředitel Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) Lubomír Netolický. Připomíná, že u plodin je propojištěnost pouhých 35 procent.
Předpokládá se, že do fondu rizik bude každý rok vkládat určité finanční prostředky stát. „Ročně by to měla být nejméně miliarda korun. Pokud bude stát pravidelně přispívat, tak v průměru ušetří ročně 300 až 600 milionů korun, než kdyby zemědělce odškodňoval ad hoc,“ tvrdí ředitel PGRLF. Uvědomuje si sice, že asi nebude jednoduché získat z rozpočtu ročně alespoň miliardu korun. „Ekonomické argumenty ale hovoří jasně a ministerstvo financí by na tento model mohlo slyšet,“ věří.
Sobotkův úřad zatím nechce předjímat, jak se k této otázce postaví. Vyčká na připomínkové řízení. „Návrh bude ale určitě posuzován v kontextu reformy veřejných financí,“ uvedl Radek Němeček z tiskového oddělení ministerstva financí.
Dotace běžného pojištění by i nadále hradil ze svých zdrojů PGRLF, nebo zčásti i státní rozpočet. „Počítáme s větším dozorem nad sazbami pojišťoven, aby reakcí na dotace nebylo zdražení pojistného,“ konstatoval Netolický. Předpokládá, že významné zvýšení propojištěnosti by vedlo ke zlevnění pojistek.
Fond nepojistitelných rizik, kterými se myslí zejména sucho, záplavy velkého rozsahu i některé typy vyzimování, by podle Netolického spravovali zástupci ministerstva zemědělství, PGRLF, asociace pojišťoven a nevládních zemědělských organizací. „Ti by rozhodovali o řešení následků kritických situací a zároveň nastavovali parametry příspěvku k pojistnému, který se poskytuje už nyní. Celý systém by tak byl pod veřejnou kontrolou,“ zdůrazňuje.
Navrhovaná česká cesta inspirovaná španělským modelem odpovídá podle Netolického i celkovému trendu v Evropské unii řešit zemědělská rizika masivní podporou ze strany státu. „Podle pravidel EU může být až 80 procent nákladů na zemědělské pojištění dotováno z národních zdrojů,“ poznamenal.
