Peníze, které chybějí na dorovnání přímých plateb a na pozemkové úpravy ve vládním návrhu státního rozpočtu na příští rok, se ještě pokusí nějak zajistit poslanci. Zemědělský výbor včera otevřel jednání o návrhu agrárního rozpočtu, aby jej do 10. listopadu přerušil.
Na dorovnání přímých plateb je v návrhu rozpočtu vyčleněno pět miliard korun, zatímco letos dostali zemědělci 5,2 miliardy korun. I když ministr zemědělství Jaroslav Palas považuje co nejvyšší přímé platby za prioritu, podařilo se mu ve vládě zajistit pouze 48,3 procenta z vyjednaných 60 procent. „Půl miliardy korun bychom mohli převést z Pozemkového fondu, a tím bychom získali dvě procenta navíc. Celkových 50,3 procenta by už byla solidní úroveň,“ řekl Palas při jednání zemědělského výboru.
Podle jeho předsedy Ladislava Skopala (ČSSD) by ale toto procento mělo být alespoň 53. „Letos jsme nečerpali sedm procent z možných 55 a tato výše by měla být zachována i v příštím roce, kdy je vyjednaná úroveň 60 procent,“ vysvětlil.
Ač vláda premiéra Stanislava Grosse ve svém programovém prohlášení slibuje urychlení pozemkových úprav, návrh rozpočtu tomu vůbec neodpovídá. Na pozemkové úpravy chce dát necelých 600 milionů korun v rámci operačního programu, které jsou ovšem vázané na již zpracované projekty. Naprosto chybějí provozní prostředky, což znamená, že pozemkové úřady nebudou schopné zajišťovat činnosti dané zákonem. Týká se to vytyčování pozemků vlastníků, ale třeba i pro stavbu dálnic, zpřístupňování pozemků, aktualizace BPEJ. Prázdná kapitola pozemkové úpravy, v níž pro letošek bylo 700 milionů korun, by vedla k zastavení restitucí i prodeje půdy. „Museli bychom vzít peníze na úkor něčeho jiného,“ konstatuje Palas a v této souvislosti jmenuje jiné priority – kofinancování Horizontálního plánu rozvoje venkova a operačního programu, maximální přímé platby a oblast vod.
Nedostatek peněz pro pozemkové úpravy považuje za velmi závažný problém poslanec Jiří Papež, stínový ministr zemědělství ODS. „Jsem ochoten hlasovat pro přesun půl miliardy korun z Pozemkového fondu právě na tento účel. Budu ale proti tomu, aby peníze šly na přímé platby,“ řekl.
„Pokud chceme prodávat státní půdu a mít jasného vlastníka, tak bez pozemkových úprav se tento proces dost zdržuje,“ uvědomuje si Skopal. Jiného názoru je ale jeho stranický kolega Petr Zgarba, který považuje snížení zdrojů za správné. „Naplno se začíná rozvíjet trh s půdou a tam, kde byly úpravy provedené v dřívějších letech, už přicházejí žádosti o nové,“ poznamenal. Jak ale dodala poslankyně Veronika Nedvědová (ODS), všude ve světě se dělají pozemkové úpravy opakovaně.
Místopředseda zemědělského výboru Jan Grůza (KDU-ČSL) si uvědomuje, že peníze na pozemkové úpravy by se měly najít a dává k úvaze třeba Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Jemu návrh rozpočtu přiznává na příští rok 700 milionů korun, tedy asi o 300 milionů korun méně než letos.
PGRLF podle mluvčího Tomáše Vyšohlída navržený příděl peněz akceptuje. K možnosti uvolnit nějaké prostředky na pozemkové úpravy se zatím nechtěl vyjádřit. „Už jsme o takovém návrhu slyšeli,“ řekl Vyšohlíd.
Pro kapitolu ministerstva zemědělství je v návrhu státního rozpočtu vyčleněno celkem 37 miliard korun. Státní zemědělský intervenční fond má dostat 26,7 miliardy korun, z toho kromě zhruba miliardy korun (831 milionů korun na správní výdaje a 132 milionů na marketingovou podporu) jsou veškeré prostředky určeny na financování společné zemědělské politiky. Na rozdíl od letošního roku je plně zajištěno spolufinancování HRDP a operačního programu. Na národní zemědělské dotace rozpočet pamatuje 1,9 miliardy korun, na podporu vodnímu hospodářství 1,17 miliardy korun a na lesní hospodářství 200 miliony korun. Platy zaměstnanců MZe mají přijít na 1,7 miliardy korun.
