Dnes je Světový den vegetariánství

Podle zastánců tohoto způsobu stravování má vegetariánství určité důvody a výhody. Uvádějí, že je to zdraví konzumenta, soucit se zvířaty, životní prostředí a globální problém hladu. Vegetariánství má samozřejmě své příznivce i odpůrce.

Ti druzí argumentují tím, že rostlinné bílkoviny většinou nejsou, pokud jde o zastoupení pro život nezbytných (esenciálních) aminokyselin v jejich molekule, plnohodnotné, a proto - zvláště v případě, že jde o dietu, která se vyhýbá nejen masu, ale i mléčným výroobkům a vejcím - je velmi těžké pro laika, aby si sestavil vyvážený jídelníček tak, aby svůj organismus nepoškozoval. To by si měli uvědomit zejména mladí lidé a rodiče malých dětí. Při využití aminokyselin organismem navíc platí zákon minima - organismus tedy může všechny přijímané a pro výstavbu a obnovu jeho tkání nezbytné aminokyseliny využít jen v tom rozsahum, v jakém získá aminokyselinu, která je v jeho potravě nejméně zastoupena.
Strava živočišného původu je zdrojem vitamínů, zejména skupiny B. Některé přitom nejsou vůbec v rostlinných pletivech obsaženy. Podobně jsou živočišné tkáně bohatým zdrojem pro náš organismus lehce využitelného železa, zvláště červené maso. Povídání o tom, jak je v tomto směru výborný špenát, patří snad již skutečně jen do filmů o Pepkovi námořníkovi.
Příroda stvořila náš organismus stejně jako ostatních všežravců. Pro trávení výhradně rostlinné stravy nám chybí přežaludky přežvýkavců či mikroorganismy štěpícími celulózu vybavené střevo koně a dalších zvířat. I délka našich střev odpovídá přijímání smíšené stravy z živočišných i rostlinných zdrojů
I v přístupu k vegetariánství tedy platí ono staré: všeho s mírou.