Desetiletí Franze Fischlera

Slyšení českého komisaře Vladimíra Špidly v Evropském parlamentu zahájilo minulé pondělí poslední prověřování členů nové komise před jejich definitivním jmenováním. V nové komisi zasedne 25 lidí, změní se agendy komisařů. Mění se v podstatě celá komise. Z Bruselu mimo jiné odchází i komisař pro zemědělství, rybolov a rozvoj venkova Franz Fischler. Po deset let udával tón zemědělské politice Evropské unie, řešil otázky rybolovu a vybudoval druhý pilíř zemědělské politiky, jímž je rozvoj venkova. V nové komisi už budou tuto činnost zajišťovat dva lidé: Dánka Marian Fischer Boel bude mít na starosti zemědělství a rozvoj venkova a Joe Borg z Malty převezme agendu rybolovu, k níž přibudou všechny záležitosti spojené s mořem.

Cesta do Bruselu
Rakušan Franz Fischler se narodil 23. září 1946 v tyrolském Absamu. Od 14 let v době svého studia na střední škole v Halle pracoval na malé farmě svých prarodičů. I to bylo možná důvodem, proč si pro svá vysokoškolská studia vybral vídeňskou Univerzitu zemědělských věd, na níž promoval v roce 1973. Na akademické půdě se pohyboval do roku 1979, kdy odešel pracovat na Tyrolskou agrární komoru. Z funkce asistenta odpovědného za kulturu, vzdělávání, územní plánování a ochranu životního prostředí se vypracoval v roce 1985 až na ředitele komory. Po čtyřech letech v čele agrární komory se stal federálním ministrem zemědělství a lesnictví. V roce 1990 byl navíc zvolen do Rakouského národního parlamentu (Národní rady). Od roku 1995 byl jedním z nejvýraznějších členů Evropské komise. Přitom v prvním období měl ve své agendě jen zemědělství a rozvoj venkova, v roce 1999 mu přibyl rybolov.
Na letošním berlínském veletrhu Greene Woche oznámil Franz Fischler své nezvratné rozhodnutí rozloučit se s Bruselem: "Tento rok přicházím se slzou v oku, protože je to poslední rok, kdy jsem navštívil Greene Woche jako zemědělský komisař. Rozhodl jsem se, že po deseti letech je v agrární politice čas pro novou krev a nové ideály. Vždy je nejlepší přestat, když je člověk na vrcholu. A tak v listopadu nebudu k dispozici pro třetí funkční období jako zemědělský komisař. Někteří z vás si s úlevou oddechnou a pomyslí si: konečně bude ten starý tvrdohlavý kozel pryč a vezme si svou reformu s sebou! A kdo ví, snad nyní přijdou lepší věci. Ale ohlédnu—li se za poslední dekádou, věřím, že ji mohu charakterizovat heslem: změnit všechno tak, aby se zabezpečila budoucnost pro farmáře."
Samozřejmě není možné v několika větách postihnout všechny věci, které Franz Fischler v roli zemědělského komisaře i na mezinárodní scéně prosadil a obhajoval. Kromě podstatných změn společné zemědělské politiky to byla četná jednání ve Světové obchodní organizaci (WTO). Za jeho éry proběhlo největší rozšíření Evropské unie, při jehož vyjednávání hrálo zemědělství jednu z hlavních rolí. Podrobně se Fischlerovým působením v komisi zabývá více než třicetistránková zpráva, kterou zveřejnila Evropská komise.
Změny evropského zemědělství
Franz Fischler vstoupil na scénu evropského zemědělství v nelehké době. Vně Evropské unie, zejména ze WTO sílil tlak na změnu společné zemědělské politiky, hlavně na otevření trhu unie, snížení exportních subvencí i zmenšení farmářských podpor. Vysoké náklady na zemědělství nacházely své odpůrce i uvnitř unie. Jestliže v době Římských smluv (r. 1957), kdy se tvořily základy společné zemědělské politiky, nebyli evropští farmáři schopni zásobovat potravinami vlastní obyvatelstvo, netrvalo dlouho a intervenční sklady se začaly plnit a exportní subvence každoročně spolykaly nemalé množství peněz. Výsledkem byly nejen hory hovězího masa a obilí, ale také deformace světového trhu. Před patnácti lety šla čtvrtina všech zemědělských výdajů unie právě na exportní subvence. (Dnes je to jen devět procent.) Tato politika unie nepoškozovala jen rozvojové země. Dopady jejích exportních subvencí a tarifní i netarifní ochrany jednotného trhu pocítili naši zemědělci a potravináři na vlastní kůži. Proto se v Uruquajském kole jednání GATT (předchůdce WTO), které proběhlo v první polovině devadesátých let, dostala unie do masivního tlaku jednajících stran.
Mac Sharryho reforma z roku 1992 sice zahájila přesun od podpor zemědělské produkce k podpoře farmářských příjmů a zavedla některá opatření na pro rozvoj venkova, zejména podporu ekologického hospodaření. Nebyla však dostatečně účinná. Z ní vyšla Agenda 2000, kterou již prosazoval Fischler. Posílila závislost farmářů na trhu a pobídla je, aby hospodařili způsobem citlivějším k životnímu prostředí. Hlavním prvkem agendy bylo vybudování rozvoje venkova jako druhého pilíře společné zemědělské politiky. Podporovala různé venkovské iniciativy a zemědělců pomáhala diverzifikovat jejich činnost, restrukturalizovat podnikání a také s marketingem jejich produkce. Zatímco na začátku devadesátých let politika rozvoje venkova neexistovala, nyní na ni jdou ročně miliard eur. Začalo se rozvíjet ekologické zemědělství. Zatímco na začátku devadesátých let bylo pouhým koníčkem pro několik nadšenců, dnes se dostává stále více do popředí a propaguje se a certifikuje ve všech zemích unie.
Pro období 2000 až 2006 byl dán pevný rozpočet, což umožnilo farmářům přesněji plánovat. Na druhé straně pevně stanovený strop výdajů uklidnil daňové poplatníky a přesvědčil je o tom, že výdaje na společnou zemědělskou politiku nebudou eskalovat. Daňoví opplatníci mohou být s Fischlerovým působením v Bruselu vůbec spokojeni. Zatímco na pčátku devadesátých let vyčerpala SZP dvě třetiny společného rozpočtu unie, dnes je tento podíl na 45 procentech.
Současná reforma
Poslední zásadní reformu prosadil Fischler v loňském roce. Nelehká jednání o první největší vlně změn vyvrcholila v červnu, kdy přijetím radou ministrů zemědělství EU. Klíčovými body reformy jsou:
 Jednoduché přímé platby odpojené (decoupled) od produkce. Nezávislost na produkci není sice ve všech státech a u všech komodit v plném rozsahu. Jde o ústupek obavám některých ministrů, že by zemědělci v jejich státech mohli od některé komodity přestat vyrábět. (Plný decoupling mají například Irové.)
 Křížový soulad (cross compliance) — spojení jednoduchých farmářských plateb s respektováním životního prostředí, standardů týkajících se welfare zvířat, kvality produkce a také sudržováním zemědělské půdy v dobrém stavu, a to jak z pohledu zemědělství, tak i životního prostředí.
 Posílení rozvoje venkova jako druhého pilíře SZP.
 Modulace – přesunutí části finančních prostředků pro velké zemědělské podniky do rozvoje venkova (týká se podniků, které berou nad 150 000 Kč dotací ročně, zatím se vztahuje jen na původní členské země).
 Přepracování podpor trhu.
 Zavedení finanční disciplíny, která zajišťuje, že rozpočet na zemědělství nebude překročen.
Druhá vlna reformy byla schválena letos v dubnu. Týkala se tabáku, chmele, olivového oleje a bavlny. Jedna z nejostřejších debat reformy právě probíhá. Týká se návrhu komise na změnu cukerního režimu.
Bezpečné potraviny
Přestože zdraví spotřebitelů, a tím i bezpečnost potravin měl v končící komisi na starosti Fischlerům kolega David Byrne, krize důvěry v potraviny postihly v první řadě zemědělství. Kromě několik vln nemoci "šílených krav" BSE, to byly mimo jiné dioxíny z vyjetého oleje v krmivu pro drůbež, slintavka a kulhavka, která zvláště kriticky dopadla na ostrovní Velkou Británii, či třeba i listerióza z proslavených francouzských paštik. To obrátilo pozornost konzumentů ke kvalitě potravin. Podle průzkumů Eurobarometru z počátku letošního roku si 91 procent obyvatel unie myslí, že jádrem SDP by mělo být zajištění bezpečných potravin. Podle 89 procent dotázaných by druhým klíčovým momentem agrární politiky unie měla být ochrana životního prostředí.
O tom, jaký je Franz Fischler politik a jak umí diskutovat a přesvědčovat, se mohli přesvědčit naši vyjednavači v průběhu nelehkých negociací zejména o kapitole zemědělství. Své protivníky dokázal v debatách usadit nejen argumenty, ale také svým břitkým vtipem a zemitým jednáním. Jako každá výrazná osoba má beze sporu své obdivovatele i kritiky. Jedno je však téměř jisté: rušné desetiletí, jímž Franz Fischler v Bruselu prošel a které tak zásadně poznamenal, se bude již stěží opakovat.