Za vývoz surovin si zemědělci vysloužili pokárání od svého ministra Jaroslava Palase. Pochopení pro prodej za hranice by měl jen tehdy, pokud má sloužit jako nátlak na zvýšení farmářských cen. Cestu, jak vylepšit své příjmy, vidí prvovýrobci ovšem také v propojení se zpracovateli. Odbytová družstva by měla majetkově vstupovat do zpracovatelských kapacit, v každém kraji by zemědělci měli mít svůj sklad na rostlinné produkty. O těchto plánech se minulé úterý radili ve Větrném Jeníkově.
Pro jihočeské mlékařské družstvo, které od září posílilo dodávky suroviny do Bavorska, měli diskutující zemědělci většinou slova uznání. „Jednají s námi jako rovný s rovným. Jsou to také sedláci,“ ocenil nového obchodního partnera z německého Chamu jeden z producentů ze Strakonicka, jehož mléko odchází za hranice. V průměru tam za litr dostanou podle Zdeňka Houšky, místopředsedy Mlékařského a hospodářského družstva Jih, o šedesát haléřů více, než jim platí Madeta. Ta minulý týden oznámila, že kvůli nedostatku suroviny bude muset uzavřít strakonický provoz, kde zaměstnává 160 lidí.
Podle Miroslava Jirovského, předsedy Zemědělského svazu ČR, v jehož režii úterní jednání na Vysočině probíhalo, jsou v současné době denní dodávky mléka o 450 tisíc litrů nižší než v minulém roce. „Je tu hlad po mléce. Kdybychom měli 200 tisíc litrů mléka navíc, jsme schopni ho umístit,“ tvrdí předseda celostátního družstva Mlecoop Pavel Sáňka.
„Pokud by vývoz surovin, který probíhá zejména u mléka a vepřového masa, měl být trvalým jevem, pak by to bylo chybné,“ prohlásil ve Větrném Jeníkově ministr Palas. Vyjádřil ale pochopení pro přechodné dodávky do zahraničí, jejichž cílem je zatlačit na zvýšení nákupní ceny v tuzemsku. Právě u mléka se podle ministra mohou naši zemědělci dostat v budoucnu do potíží. „Jestliže vznikne přetlak na německém trhu, tak první, kdo půjde z vandru domů, bude český sedlák. A nebudou-li tady zpracovatelské kapacity v provozu, bude to pro zemědělce znamenat katastrofu,“ varoval ministr. Je přesvědčen, že kdyby domácí odběratelé platili za litr 8,30 či 8,40 koruny, z republiky by se mléko nevyváželo. „Výsledky agroobchodu zatím ukazují, že celkově exportujeme více zpracovaných výrobků na úkor surovin. Rád bych věřil, že půjde o trvalý trend,“ zdůraznil.
Důležitá je podle předsedy Jirovského formulace smluv se zahraničními odběrateli. „V Německu mají jiný pohled na kvalitu vepřového masa a mléka. Na to je nutné pamatovat, abychom nepodlehli svodu a později nezjistili, že je to pro nás horší,“ nabádá k uvážlivosti. Vzhledem k tomu, že čeští zemědělci dostávají nižší dotace než němečtí, měli by se jim alespoň přiblížit ve výkupních cenách, naléhá Jirovský na domácí zpracovatele. Opakovaně zdůrazňuje nutnost uzavírat dlouhodobé smlouvy mezi dodavateli a odběrateli, protože i oni musí cítit potřebu zajistit si surovinu.
Odbytová družstva, která chtějí na trhu obstát, musí vlastnit zpracovatelské kapacity, nebo v nich mít majetkovou účast. Na tom se jejich představitelé zpravidla shodují. Jak ale poznamenal předseda Mlecoopu, majoritní účast některých členů v mlékárnách činí z celostátního družstva nesourodou organizaci. „Tito členové nebudou mít zájem, aby nákupní cena mléka šla nahoru. Peníze dostanou jinou cestou,“ konstatoval.
Pro družstvo Centroodbyt, které díky přidruženým členům posílilo svou pozici na trhu s jatečnými prasaty, nyní podle předsedy Jana Veleby nastává vhodná doba pro vstup do zpracovatelské kapacity. „Kdybychom na to měli peníze. Je ale stále složitější se na něčem domluvit, když se nákupní ceny lepší,“ posteskl si.
„Musíme být ochotni dát peníze na nákup zpracovatelských organizací a skladů,“ nevidí jinou možnost Jirovský. Vybízí zemědělce, aby zvážili, zda na tento záměr přispějí z dotací, které na podzim dostanou. Odbytové organizace by podle něho mohly získat provozy, které se ocitly v konkursu. „Možná i někteří současní vlastníci by rádi své kapacity prodali. Variantou je také stavět na zelené louce,“ uvažuje. Odbytu rostlinných komodit by podle diskutujících prospělo, kdyby v každém kraji fungovalo jedno hospodářské družstvo, které by vlastnilo výkup. Jak jsou bez vlastních skladů zemědělci vydíratelní, dokazuje podle Davida Nováka, předsedy družstva Agroodbyt, obzvlášť letošní situace.
Ostře sledované jsou nyní chystané majetkové změny v Setuze. „Musíme zabránit prodeji státního podílu mimo zemědělství,“ apeloval Novák.