Nová vláda se ve svém programovém prohlášení přihlásila k podpoře obnovitelných zdrojů energie, s bionaftou si ale zatím neví rady. O další měsíc oddálila jednání o dotacích na toto ekologické palivo. Výrobci metylesteru řepkového oleje, jejichž produkce je bez podpory v tuzemsku neprodejná, jsou pobouřeni a nevylučují žaloby na stát za maření investic, pokud by nerozhodnost kabinetu pokračovala. Zemědělce čas tolik netlačí, protože ceny řepky z letošní sklizně to už stejně neovlivní. Také oni však chtějí, aby se brzy našel průhledný a kontrolovatelný systém podpory bionafty.
Místopředseda vlády Martin Jahn má do začátku října připravit materiál, na jehož základě by ministři posoudili, jakou cestou jít v podpoře biopaliv. Pro vládu bude důležitý dopad na státní rozpočet. Česká republika si již u Evropské komise vyjednala výjimku pro přechodné dotování dosavadní směsné nafty s 31procentním podílem metylesteru. Na jeho plošné přimíchávání do klasické nafty zatím nejsme legislativně připraveni. Daňová úleva platí pouze pro směsné palivo.
Návrh ministerstva zemědělství, který počítá s dotacemi pro výrobce metylesteru – ročně ve výši 950 milionů korun, se stal předmětem zákulisních střetů. V červenci jeho projednávání přerušila Špidlova vláda a vyžádala si doplnění kontrolních mechanismů. Mezitím ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a obchodu vyjádřily svou podporu urychlenému projednání předkládaného nařízení. Za finance tak v dopise předsedovi Sdružení pro výrobu bionafty učinil náměstek Jiří Volf, souhlasné stanovisko podepsal i ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Prvního září však kabinet Stanislava Grosse věc znovu odložil.
„Dalším zpožděním ztrácíme trh. Vazby s odběrateli se budou těžko obnovovat,“ reagoval Petr Jevič, ředitel Sdružení pro výrobu bionafty. Někteří výrobci metylesteru si podle něho našli alespoň určitý odbyt v Německu, aby jejich provozovny úplně nestály. Jevič odhaduje, že měsíčně by se z republiky mohlo vyvézt kolem tří až čtyř tisíc tun metylesteru. „Je ale otázka, jak dlouho to potrvá. Zatím je vývoz možný díky současným cenám řepky a nafty,“ dodal. V minulém roce se u nás vyrobilo více než 113 tisíc tun metylesteru řepkového oleje, z toho se vyvezlo přes 43 tisíc tun nedotovaného MEŘO.
„Dokud vláda neschválí podporu metylesteru, pro domácí trh ho nemůžeme vyrábět. Takže nakoupíme i méně řepky na technické účely,“ uvedla mluvčí Setuzy Marie Logrová. Nyní jedou provozy tohoto největšího výrobce na částečný výkon a metylester prodává do Německa. Setuza je ale díky své potravinářské výrobě v jiné pozici než producenti MEŘO, kteří nemají jiný alternativní program. V republice je nyní celkem čtrnáct výrobců.
„Investovali spoustu peněz do technologií. Ze zákona museli zřídit daňové sklady, což je stálo asi 200 milionů korun. Může se stát, že budou po státu vymáhat škody, když jim neumožňuje vyrábět,“ upozorňuje ředitel sdružení. To počítalo, že při fungující podpoře se na metylester ročně zpracuje 280 tisíc tun řepky.
Nevyjasněnou budoucnost bionafty kritizuje prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček. „Zemědělci kvůli tomu dostali o 1500 korun nižší cenu za tunu řepky. Republice hrozí sankce za nedodržování evropské směrnice o povinném podílu biopaliv a je nebezpečí, že se k nám bude dovážet metylester, tedy zboží s přidanou hodnotou, a to je špatně,“ zdůrazňuje. Schůdným řešením podle něho bylo stanovit dotaci výrobcům MEŘO nikoli na danou výši 9500 korun za tunu produktu, ale před sazbu dát předložku „do“, jak to znají zemědělci z přímých dotací. Konečná dotace by pak podle něho závisela na cenách řepky a nafty. „Pokud se mluví o vyhazování peněz do černé díry, ať se to prokáže. Mohly se udělat kontroly a z případných nesrovnalostí vyvodit důsledky,“ poznamenal.
Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Miroslava Jirovského je nezbytné, aby se během příštího roku začalo s plošným přimícháváním MEŘO do veškeré nafty. „Do té doby by se měla vyplácet navrhovaná podpora, ale nemůže být 9500 korun na tunu metylesteru, když kalkulovaných 7500 korun za tunu řepky už zemědělci nedostanou,“ zdůraznil. Jirovský je přesvědčen o tom, že za poklesem výkupních cen řepky v tuzemsku je výhradně vývoj na burze Matif a události kolem bionafty na něj neměly vliv.
„Nepotravinářské užití řepky by určitě mělo mít podporu. Ale není možné pravidla měnit každou chvíli, a to platí obecně. Vše se pak dodělává na poslední chvíli a nikdo není schopen rychle přizpůsobit své podnikání tak, aby fungovalo,“ konstatuje předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Stanislav Němec. Kauza bionafta je podle něho klasickým případem souboje dvou silných lobby. „Zemědělci a zdá se, že i ministerstvo se v tom plácají,“ dodal.
Pro petrolejáře, jak nedávno uvedl v týdeníku Euro předseda jejich asociace Ivan Ottis, je zajímavější bioetanol než bionafta. Povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot považuje šéf sdružení za reálné od roku 2006.
