03.08.2004 | 04:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Rozhovor s Františkem Janů, generálním ředitelem a předsedou představenstva Setuza, a. s.

Zemědělce teď nejvíc zajímají ceny řepky. Kolik letos Setuza platí?

Předpokládaná úroda řepky by letos měla minimálně dosáhnout 800 tisíc tun. Je to hlavně díky vysokým výnosům, které někde činí i pět tun na hektar. Průměrný výnos by se mohl pohybovat kolem 3,2 t/ha. Tuzemské olejárny jsou schopné zpracovat 500 až 600 tis. tun, zbytek půjde na vývoz. Vývozní cena řepkového semene je dnes asi 6300 Kč/t a vhledem k situaci na trhu je pravděpodobné, že se bude dále snižovat. Setuza tak, jak před sezónou slíbila, nakupuje řepkové semeno asi za 7200 Kč/t. Tuto cenu ovšem nebude moci nadále platit, pokud vláda ustoupí od unií schváleného dotování výroby MEŘO částkou 9500 korun na tunu.

Zemědělci ovšem namítají, že dotaci nedostanou pěstitelé řepky, ale v podstatě hlavně dva největší výrobci MEŘO, tedy Setuza a Agropodnik Jihlava.

MEŘO jsme při dnešních cenách řepky schopni vyrobit za cenu asi 20 korun za litr. Pokud dostaneme zmíněnou dotaci, můžeme jej za 10,50 prodat míchačům. Spolu se spotřební daní a DPH se pak cena výsledného produktu, v němž je 31procent MEŘO a 69 procent nafty, dostane na úroveň asi o pět korun nižší, než je cena normální nafty. Bez dotace by litr bionafty stál asi 28 až 30 korun a těžko by si ji někdo koupil. Dotace tedy není čistým ziskem pro výrobce MEŘO, ale dostává ji v podstatě konečný spotřebitel. Bez dotací budeme muset výrobu MEŘO zastavit. Nebudeme moci platit slíbenou cenu za řepku zemědělcům, ani splácet finanční prostředky, které stát v minulosti poskytl na podporu výroby biopaliv. Pokud by se MEŘO plošně přimíchávalo do nafty v množství do tří procent, pak by se tím nafta zdražila o pár desítek haléřů a žádné dotace bychom nepotřebovali. Bez dotací bychom se také obešli, pokud by se na pumpách prodávalo, stejně jako v některých zemích Evropské unie, čisté MEŘO.

Má vůbec Setuza z čeho financovat nákup surovin?

V tomto týdnu uzavřeme smlouvu o potřebném provozním úvěru s bankou, která má sídlo v ČR.

Veřejnosti stále není jasná situace kolem tzv. Nemethovy pohledávky, kterou chtěla Setuza započítat proti dluhu u bývalé Investiční a poštovní banky a který se převedl do České konsolidační agentury (ČKA). Proč Setuza nakonec od snahy o vyrovnání svého dluhu tímto způsobem chce ustoupit?

Otázku oprávněnosti Nemethovy pohledávky řeší soud, a je proto nutné vyčkat na jeho rozhodnutí. Tím, že Setuza trvala na započtení této pohledávky, se k ní otočily zády banky a dostala se do potíží při shánění provozního úvěru. Obávali jsme se také, aby ČKA, která by měla během dvou let ukončit svou činnost, pohledávku za námi neprodala a ta se nedostala do "nepovolaných rukou" nějakého subjektu, který by postupoval proti zájmům firmy. To by mohlo mít nepříznivý vliv i na naše pěstitele olejnatých semen. Proto jsme podepsali s ČKA smlouvu, podle níž v případě, že vláda schválí převod pohledávky na Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, Setuza od zápočtu Nemethovy pohledávky proti svému dluhu ustoupí. Podmínkou převodu by mělo být, že fond, který již nyní drží téměř 39 procent akcií Setuzy, na ni nevyhlásí konkurz, a ani se nepřipojí k těm, kteří by popřípadě naši firmu chtěli do konkurzu dostat. Zároveň by vláda měla schvalovat všechny transakce s pohledávkami za Setuzou většími než 50 milionů korun. Není tedy pravda, že kalkulujeme s tím, že si Setuza podíl od fondu levně odkoupí. V případě, že soud Nemethovu pohledávku neuzná, dostane Setuza podle uzavřené kupní smlouvy zpátky peníze, které zatím za její odkup zaplatila.

Greenpeace obviňuje Setuzu, že vyrábí geneticky modifikované potraviny a organizuje proti ní v poslední době různé akce, kterými chce veřejnost na tuto skutečnost upozornit. Jak se k této situaci firma staví?

Naše společnost spolupracuje dlouhodobě s výrobci GM komodit, výzkumnými ústavy a dalšími institucemi zabývajícími se touto problematikou a také s organizací Greenpeace. Akce Greenpeace bereme jako útok proti naší společnosti a nutno říci, že se tím tato organizace ani netají, a ne jako snahu přesvědčit veřejnost, že GMO je něco špatného. Do ČR dovážejí jiné firmy statisíce tun sójového šrotu, v němž je bílkovina, která je nositelem genetické informace. Tomu nikdo

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down