Jaké jsou české zájmy v Evropské unii?

Česká republika je již více než dva měsíce členskou zemí Evropské unie a naši zástupci se pomalu začleňují do jejích orgánů. V rámci pracovních výborů a skupin Evropské komise se budou podílet mimo jiné i na tvorbě legislativy, o kterou se opírá Společná zemědělská politika unie. Budou tak mít možnost aktivně vstupovat již na počátku do přípravy návrhů právních norem, jimiž se bude muset řídit i naše zemědělství, a prosazovat do nich české zájmy. Jaké jsou ale pozice, které by měli tito pracovníci v Bruselu hájit?

Podle ministerstva zemědělství je naší hlavním prioritou, která bude v příštím období prosazována v orgánech Evropských společenství, udržení stávajícího rozměru tuzemského zemědělství. To se týká nejen rozsahu pěstování zemědělských plodin, ale i jejich zpracování.
Proto je nutné sledovat vývoj reformy Společné zemědělské politiky (SPZ), zejména ty prvky, které se budou vztahovat i na nové členské země a hodnotit jejich možné dopady. V případě nově navrhovaných právních norem, například těch, které se týkají potravinářství, hodlá podle ministerstva Česká republika uplatňovat takovou pozici, která nebude poškozovat tuzemské výrobce. Zvlášť důležité mohou být postoje našich „evropských“ úředníků při chystané reformě SPZ. Na rozdíl od některých jiných států unie česká strana reformní kroky v zásadě vítá nicméně nepřijatelné by pro nás podle MZe byly takové nové prvky reformy, které by zhoršovaly podmínky dojednané v Přístupové smlouvě.
Zástupci nevládních zemědělských organizací však jako prioritu vidí především rychlé srovnání podmínek pro zemědělce v nových a starých členských zemích a svoje rovnoprávné postavení v unii. „Jde o to, aby byly stejné podmínky pro všechny země a aby nebyl systém dotací postaven na vztahu k velikosti jednotlivých zemědělských podniků. Jinak je pro nás jakýkoli výsledek reformy přijatelný. Pokud nebudeme administrativně diskriminováni budeme v rámci evropského zemědělství nepochybně konkurenceschopní,“ říká viceprezident Agrární komory ČR Pavel Novotný. S tím souhlasí i tajemník komory Jan Záhorka a dodává, že liberalizace agrárního trhu by pro nás mohla být dokonce výhodná, zejména proto, že zde převažují velké podniky a naši zemědělci jsou přece jen zvyklí na horší podmínky a nejsou tak rozmazlení dotacemi jako zemědělci v evropské patnáctky.
Také předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský řadí na první místo co nejrychlejší srovnání podmínek pro zemědělce v nových a starých členských zemích unie. „Důležitá je ale také naše konkurenceschopnost na trhu, což je i otázka zpracovatelského průmyslu, který by měl zvládnout co nejlepší zhodnocení výchozí suroviny. Evropské studie hovoří o tom, že spotřeba potravin by u nás měla do roku 2010 stoupnout až o 35 procent, zatímco ve starých zemích patnáctky to mají být jen čtyři až pět procent. Jde o to, aby toto zvýšení spotřeby šlo z našich zdrojů a podíleli se na něm především tuzemští producenti,“. V této souvislosti považuje za chybu, že u nás, na rozdíl od řady jiných evropských zemí není provázáno zemědělství se zpracovatelským průmyslem. „Mělo by nám jít o to, aby například v rámci podpory rozvoje venkova byly dány větší prostředky na to, aby se zemědělci mohli a dodává buď podílet na vlastnictví zpracovatelských podniků, nebo je sami začít budovat,“ říká a dodává, že by unie měla převzít národní kofinancování přímých plateb, protože tím, že zatěžuje národní rozpočty, silně znevýhodnila přistupující země
Jirovský soudí, že při reformě SZP, která s sebou přinese určité snížení podpor, je třeba zohlednit skutečnost, že u nás jsou podpory již do značné míry omezeny na základě přístupových jednání a neměly by se dále snižovat. „Naopak, měli bychom najít prostor, abychom při revizi SZP uchovali podmínky pro naše podnikání, aby například nedošlo k omezení dotací pro velké zemědělské podniky. To by byla zásadní chyba,“ vysvětluje. Také MZe zastává v této věci jednoznačné stanovisko, když říká, že nižší procentuální úroveň vyplácených přímých podpor v ČR než ve starých členských zemích, stejně tak jako tlak na zvyšování podpor malým podnikům a na jejich krácení těm velkým, jsou pro ně nepřijatelné.
„Pokud by se naši zástupci ve strukturách EU měli o něco snažit, tak by to měla být snaha o odbourání byrokracie v maximální možné míře,“ říká předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Stanislav Němec, který je přesvědčen, že by bylo prospěšné, aby se stát, nebo unie do soukromého podnikání míchaly co nejméně, a zásadně se ale staví proti zavádění „českých specifik“ v rámci SPZ unie. „Je potřeba abychom najeli na evropská model se vším všudy, ať už se nám líbí nebo ne, a aby to u nás začalo fungovat alespoň tak jako to funguje v unii, bez nějakých výmyslů našich úředníků. To že naše zemědělství je svojí strukturou v rámci Evropy výjimka to je náš problém a v žádném případě by do něj neměla unie vstupovat tak, aby jej zakonzervovala,“ uzavírá Němec.