Trh s půdou v České republice loni rostl

Tuzemský trh s půdou v loňském roce rostl. Podle souhrnu Zprávy o stavu zemědělství České republiky za rok 2003, tzv. Zelené zprávy, který zveřejnilo ministerstvo zemědělství, byl hlavním důvodem tohoto růstu prodej státní půdy, který se loni ve srovnání s rokem 2002 přibližně zdvojnásobil. Z více než 32 tisíc prodejů totiž vzrostl na téměř 67 tisíc, a rovněž výměra prodané zemědělské půdy byla meziročně dvakrát vyšší.

Průměrná výměra prodávaného pozemku se loni meziročně snížila asi o desetinu a zhruba o šest procent klesla také průměrná cena za jeden metr čtvereční, a to z 4,89 na 4,58 Kč. Celkem bylo od května 1999 do konce loňského roku převedeno do soukromého vlastnictví 121 tisíc hektarů státní půdy, tedy něco kolem 24 procent z celkové předpokládané nabídky státní půdy, která se má pohybovat kolem 500 tisíc hektarů. Počet prodejů a nákupů zemědělských pozemků od ostatních vlastníků, převážně fyzických osob naproti tomu už od roku 2002 stagnuje. Výměra takto prodané zemědělské půdy se loni zvýšila jen mírně z 87 tisíc na 89 tisíc hektarů, což je pouze 2,8 procenta z celkového zemědělského půdního fondu.
Veškerá prodávaná zemědělská půdy v České republice, vloni dosáhla podle MZe přibližně 160 tisíc hektarů. Nejvíce se přitom prodávala půda orná, zahrady a trvalé travní porosty.
Tržní cena zemědělské půdy pro zemědělské účely s výměrou nad pět hektarů loni klesla o necelé procento z 3,45 Kč/m2 v roce 2002 na 3,42 Kč/m2. Průměrná celková tržní cena zemědělské půdy u nás však vloni meziročně mírně vzrostla, a to z 21,68 Kč/m2 na 23,18 Kč/m2. Rovněž tak se zvýšila průměrná tržní cena zemědělské půdy pro nezemědělské účely s výměrou do jednoho hektaru – z 99,26 na 114,32 Kč/m2, tedy o více než 15 procent.
Podle údajů Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního byla loni celková rozloha zemědělského půdního fondu u nás 4,269 milionu hektarů. V meziročním srovnání s rokem 2002 klesla zhruba o 3500 hektarů. Vzhledem k tomu, že v loňském roce vzrostla v ČR výměra trvalých travních porostů o 2355 hektarů, tedy 0,24 procenta, meziročně se mírně snížilo procento zornění, a to ze 71,8 na 71,7 procenta. Toto snížení bylo ovlivněno také poklesem výměry zemědělské půdy ve prospěch lesních pozemků, jejichž výměra činila loni 2,644 milionu hektarů a byla meziročně o 1100 hektarů vyšší.
Rozsah nevyužívané zemědělské půdy se proti roku 2002 zvýšil z 83 na 177 tisíc hektarů, což představuje nárůst o 113 procent. Podíl zvláště chráněných území činil přibližně 15,2 procenta celkové výměry České republiky. Oblasti zranitelné dusíkem zaujímají asi 36,6 procenta z celkové výměry a 46,2 procenta z výměry zemědělské půdy. Podíl ploch s alternativním způsobem obhospodařování vzrostl vloni proti roku 2002 o 1,4 procentního bodu, přičemž větší část připadá na půdu v režimu ekologického zemědělství.
Negativním jevem, na který Zelená zpráva poukazuje, je skutečnost, že spotřeba průmyslových hnojiv v České republice zaznamenala loni opět po roce pokles, tentokrát o 13,7 procenta. Na jeden hektar zemědělské půdy tak bylo průměrně použito v přepočtu 79,6 kg čistých živin, zatímco v letech 2002 a 2001 to bylo 92,2 kg, tedy nejvíce v posledních pěti lety, přitom ještě v roce 1989 bylo do jednoho hektaru zemědělské půdy průměrně zapraveno 222,8 kg čistých živin. Podle zprávy rovněž vloni mírně poklesla spotřeba vápenatých hmot a přípravků na ochranu rostlin.