Zemědělství vykázalo v loňském roce celkovou ztrátu 1,084 miliardy korun, což je méně než v roce 2002, kdy ztráta dosahovala zhruba 3,5 miliardy korun. Uvádí se to v souhrnu Zprávy o stavu zemědělství České republiky za rok 2003, tzv, Zelené zprávy, kterou připravuje ministerstvo zemědělství ke schválení. Přestože zemědělství jako celek bylo ztrátové, podniky fyzických osob hospodařily loni se ziskem, takže ztráta odvětví jde na vrub podniků právnických osob.
Souhrn uvádí, že všechny podnikatelské formy právnických osob loni v přepočtu na jeden hektar zemědělské půdy zaznamenaly po odpočtu provozních dotací průměrnou ztrátu 618 korun, přičemž meziročně výrazně vyšší provozní dotace u nich činily v průměru 2567 Kč/ha. U zemědělských družstev byla ztráta v průměru 985 korun a u obchodních společností 312 korun. Naproti tomu fyzické osoby měly při započtení osobních důchodů podnikatelů z hektaru zemědělské půdy průměrný zisk 261 korun a provozní dotace u nich dosahovaly v průměru 2289 Kč/ha. V meziročním srovnání se ekonomické výsledky hospodaření všech podnikatelských forem v loňském roce mírně zlepšily, a to i přes významný pokles výroby. Na hospodářském výsledku zemědělství se podle Zprávy podepsal zejména pokles farmářských cen zemědělských produktů.
Podobně jako v zemědělství zhoršil se vloni meziročně také hospodářský výsledek potravinářského průmyslu. Ten sice jako celek vykázal zisk, ve srovnání s rokem 2002 však o 9,6 procent nižší, ve výši 10,9 miliardy korun. Za příčinu téměř desetiprocentního poklesu zisku označila Zpráva snížení efektivnosti hospodaření v potravinářském průmyslu.
Hrubá zemědělská produkce ve stálých cenách roku 1989 činila v loňském roce podle Zprávy téměř 67,23 miliardy korun. V porovnání s rokem předcházejícím však poklesla o více než 5,5 miliardy korun, tedy o 7,6 procenta. Rostlinná produkce byla meziročně nižší o 13,4 procenta, produkce živočišné výroby klesla v tomto srovnání o 2,9 procent. Struktura rostlinné výroby byla ve sledovaném období výrazně ovlivněna klimatickými podmínkami, především holomrazy v zimě na přelomu roku 2002 a 2003 a suchem v rozhodující části vegetačního období. Strukturu živočišné výroby vedle dopadů nižší rostlinné produkce nepříznivě ovlivnil pokračující s propad cen živočišných komodit. Farmářské ceny zemědělské produkce však podle zprávy klesaly loni méně strmě, než v předchozím roce, a to pouze o 2,9 procent. Zároveň se ale také o 1,6 procenta snížily ceny vstupů do odvětví, takže i přes meziroční pokles míry inflace to znamenalo další mírné rozevírání cenových nůžek. Celkové výdaje z rozpočtu ministerstva zemědělství na podporu agrokomplexu se sice vloni meziročně zvýšily téměř o pět procent, avšak po odpočtu finanční kompenzace povodňových škod a zaorávek vymrzlých ozimů byly celkové výdaje v tomto srovnání o 2,2 procenta nižší.
Zpráva také konstatuje mírné zlepšení vyřizování restitučních nároků v zemědělství. Ukončených nebo téměř ukončených restitučních případů bylo na konci loňského roku 98,6 procenta, zatímco o rok dříve jen 98,4 procenta. Podle anketního šetření Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky dosahovaly koncem roku 2002 transformační závazky družstev (bez družstev v likvidaci), týkající se majetkových podílů oprávněných osob více než 15 miliard korun, přičemž v průběhu loňského roku poklesly zhruba o sedm procent na 14 miliard korun, z toho zhruba polovina připadá na oprávněné osoby, které nejsou členy družstev.
Poměrně smutnou bilanci vykázala vloni Česká republika v zahraničním agrárním obchodě. Jeho pasivní saldo opakovaně vzrostlo. Ve srovnání s rokem 2003 o pět procent, a dosáhlo tak nejvyšší hodnoty od roku 1993. Hodnota českého agrárního obchodu ale byla loni také na svém historickém maximu a činila téměř 73,3 miliardy korun, což je o 6,1 procenta více než v roce 2002, a dokonce o 12,8 procenta více v porovnání s ročním průměrem za posledních pět let. Ve sledovaném roce však pokryla hodnota českého agrárního exportu agrární dovoz pouze z 65,7 procenta, zatímco v pětiletí 1998 až 2002 to bylo 68,7 procenta. Rozhodujícími partnery byly pro Českou republiku tradičně země Evropské unie, jejichž podíl na celkové obchodní výměně agrárního zboží dosahoval více než 43 procent.
Zelená zpráva potvrzuje i další negativní jev – pokračující zaostávání mezd v zemědělství vůči mzdám celém národním hospodářství, a to i přesto, že jejich nominální i reálná mzda vzrostla. V loňském roce byla průměrná měsíční mzda v zemědělství 11 762 korun a meziročně se zvýšila o 2,2 procenta (o 256 Kč), zatímco průměrná mzda v celém národním hospodářství činila v tomto roce 16 917 korun s meziročním nárůstem o 7,7 procenta (1210 Kč). Nerovnost mezd v zemědělství se tak loni výrazně prohloubila a vůči národnímu hospodářství klesla poprvé pod hranici 70 procent.
