Rozhovor s Františkem Jandou, místopředsedou Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků
Jak budou reagovat vlastníci půdy, pokud zákonodárci schválí předpis prodlužující výpovědní lhůtu u nájemních smluv na zemědělské pozemky?
Jsme toho mínění, že by se vůbec neměla přijímat žádná legislativní norma upravující dobu nájmu. Tato věc by měla zůstat na dohodě obou stran. Víme, že nájemci, kteří řádně obdělávali pozemky a platili nájem, problém nemají. Obavy pociťují ti, kteří se tak nechovali, neodváděli nájem, nebo jen směšně malý, a nyní mají strach, že jim vlastník smlouvy neobnoví a pozemky přenechá někomu jinému. Přitom kvůli dotacím se je tito uživatelé snaží udržet.
Vzhledem k vyšším dotacím se očekává tlak na zvyšování pachtovného. Můžete to potvrdit?
Myslím si, že nenastanou dramatické posuny nájmů směrem nahoru. Určitě ne v méně příznivých podmínkách. Nájemné může spíše stoupat u půd s vyšší úrodností, až k úrovni tři tisíce korun na hektar.
Ale i v podhorských oblastech roste zájem o půdu…
Vlastníci tam často nemají jinou možnost než ji pronajmout jediné právnické osobě, protože v okolí nikdo jiný nehospodaří. Výše nájemného je daná nabídkou a poptávkou a pokud vlastník jinou nabídku nemá, těžko se mu prosazuje nějaké zvýšení. V oblastech, kde je větší konkurence, se může trh rozhýbat.
U smluv na dobu neurčitou bývá jednoroční výpověď k 1. říjnu. Může nastat větší pohyb v nájemních vztazích vyvolaný právě připravovanou legislativou?
Tam, kde byla poptávka po pozemcích větší, vlastník to už udělal. Uzákonění dlouhodobých nájmů ale bude mít hlubší dopad. Je to další hřebík, který se v tomto státě zatlouká do vlastnického práva k půdě. To se v posledních letech systematicky zeslabuje, počínaje mysliveckým zákonem, nebo ať jde o produktovody či další zákony. Uživatelské vztahy mají navrch před vlastnickými. S vlastníkem se nikdo nebavil při tvorbě půdních bloků pro IACS. Pokračuje stav, kdy uživatelé berou dotace na půdu, na kterou nemají řádnou smlouvu. Často se mluví o výprodeji české půdy cizincům a v té souvislosti padá otázka, kde je vlastenectví našich majitelů. Nemůžeme se jim ale vůbec divit, že když dostanou nabídku, tak na ni přistoupí. Vždyť tento stát oslabuje vlastenecký pocit a dělá nepřátelskou politiku nejen vůči vlastníkům půdy, ale vlastně i k sobě. Zakonzervování dlouhodobých nájmů zákonem není nic jiného než omezení vlastnického práva. Vláda připravuje další zvyšování pozemkové daně. Tím vším vede majitele půdy k tomu, aby se nerozpakovali prodávat cizincům, i když škoda je to samozřejmě ohromná.
Budou ochotni prodávat půdu našim zemědělcům? Zatím slabý zájem o státní podporu přes podpůrný a garanční fond tomu příliš nenasvědčuje.
Určitě ji nijak masově nabízet nebudou. Nebudou pospíchat, když se očekává zvýšení cen půdy. K němu by měl přispět i zájem kupujících z Evropy.
Myslíte, že pro ně nebude překážkou tříletý trvalý pobyt v naší zemi dosazený do novely devizového zákona?
Tato norma má nižší právní sílu než evropská úmluva lidských práv a svobod, která vlastníkovi zaručuje, že může svobodně nakládat se svým majetkem. Pokud se takový spor dostane do Štrasburku, musí vlastník vyhrát. Devizový zákon je jen „divadélko“, kterým se vláda a poslanci snažili uspokojit ty, kteří chtějí zabránit prodeji půdy.
