Dnes končí termín pro podávání žádostí zemědělců o první dotace z Evropské unie. O příspěvek na obdělávanou půdu a na hospodaření v méně příznivých oblastech je téměř stoprocentní zájem. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který žádosti ve spolupráci se zemědělskými agenturami přijímá, očekává, že žádost podají všichni, kdo mají nárok. Celkově jde o více než 9,5 miliardy korun, na účty by jim podle SZIF měly přijít nejpozději do posledního dubna příštího roku.
První část peněz by měli farmáři dostat na podzim. Peníze z unie pomohou malým sedlákům i velkým družstvům. "Je to velice jednoduché. Jestli vám někdo nabídne 1700 korun na každý užívaný hektar, umožní vám to přežít," řekl soukromý rolník Zdeněk Pánek z Kolínska. Hospodaří na 300 hektarech zemědělské půdy a zabývá se rostlinnou výrobou. Podmínky nejsou podle něj jednoduché.
předseda agrární komory v Ústí nad Labem František Loudát považuje dotace za rozhodující pro stabilizaci podnikání, firmám usnadní rozhodnutí, na jaký druh zemědělské výroby se zaměří. "Poskytne pochopitelně i určitou životní jistotu, zaměstnancům pak záruku zachování pracovních míst," uvedl.
Ne všichni rolníci jsou však se systémem plateb z dotačních programů EU, platným pro české zemědělce, spokojeni. Dohodnutá zjednodušená platba nevyhovuje například chmelařům. "Vypočítáním průměrné platby bez ohledu na pěstovanou plodinu jsme ve značné nevýhodě. Proti obilnářům jsou totiž naše náklady na hektar půdy až desetkrát vyšší. Pokud získáme dotaci od EU, dostaneme 650.000 korun, tedy o 50.000 korun méně, než nám před vstupem do EU poskytoval stát," řekl Rudolf Hess z firmy Chmel Podlesí, která pěstuje chmel na 110 hektarech půdy. Žádost už má podanou také Gabriel Kužel z Chebu. Podle něj je škoda této možnosti nevyužít. Tvrdí ale, že tyto peníze zemědělce k lepšímu hospodaření příliš nemotivují. "Daleko lepší, než vyplácet každému paušálně na jeden hektar 1800 korun, by bylo rozdělovat dotace na dosaženou produkci. Rozdíly v přístupu k hospodaření se u každého liší, a kdo by měl lepší výsledky, bral by i více peněz. To by bylo spravedlivější. Tenhle systém není příliš motivující," míní.
Někteří pěstitelé se zase bojí, zda peníze nedostanou pozdě. "Pokud by peníze měly přijít až za rok v dubnu, bude to pro řadu podniků velmi nepříjemné. Před vstupem do EU se přitom říkalo, že peníze dostaneme v listopadu," řek předseda Zemědělského družstva Bašnice na Jičínsku Josef Matyáš.
