Co chybí trhu EU

Včasné a správné přijetí pravidel je nezbytnou podmínkou pro zapojení do jednotného trhu Evropské unie, ale neřeší všechno. Ještě je třeba, aby se tato pravidla správně aplikovala v praxi a neméně důležité je, aby existovaly a dobře fungovaly potřebné administrativní struktury, prohlásil v uplynulém týdnu na pražské konferenci zaměřené na obchod v rozšířené Evropě komisař Frits Bolkestein. Právě pod něj spadá v Evropské komisi oblast vnitřního trhu, daní a cel.

Jak poznamenal, ekonomický růst je nyní prioritou nejen nových členských států, ale i původní evropské patnáctky. Bez něj nebudou tyto země schopné udržet životní standard svých obyvatel, financovat jejich sociální jistoty, důchody, zdravotní péči a vzdělávání. Situace Evropské unie přitom není jednoduchá. Na západě čelí výkonné ekonomice USA, z východu sílí tlak států, které vyrábějí s nízkými náklady a zaplavují trh levným textilem či hračkami a stále více se orientují na výrobky s vyšší přidanou hodnotou, včetně služeb. Naproti tomu unie má vysoké výrobní náklady, i když Bolkenstein připustil, že v nových členských státech jsou tyto náklady daleko nižší než v původních zemích unie. Rozvoj ekonomiky by měl přinést i jednotný trh. Podle komisaře v době vstupu činil export ČR do evropské patnáctky 75 procent toho, kolik expedoval na společný trh stát EU srovnatelné velikosti. Komisař nastínil klíčové priority, na které by měla rozšířená EU klást důraz. Je to zejména vybudování plně integrovaného finančního trhu, vytvoření opravdového vnitřního trhu služeb, zajištění skutečně volného toku zboží. Poslední priorita se týká všeho, co nakupují vlády, od maličkostí až po elektrárny. Vlády států jsou velkými zákazníky, jejichž nákupy představují až 14 procent HDP států patnáctky.