Obavy ministr nezahnal

Zemědělští podnikatelé, kteří se počátkem týdne sešli ve Skalském Dvoře u Nového města na Moravě s ministrem zemědělství Jaroslavem Palasem, některými poslanci a s představiteli nevládních zemědělských organizací, měli zřejmě poslední příležitost vyjasnit si ještě těsně před vstupem České republiky do Evropské unie některé otázky, na které zatím nedostali uspokojivou odpověď.

Z diskusních vystoupeních účastníků zaznívaly především obavy a kritika politiků, kteří podle jejich názoru nedokázali zajistit odvětví po vstupu do unie důstojné podmínky. Prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček kritizoval přístup poslanců k zemědělství a připomněl, že stále chybí nejen zákonná úprava, která by zajišťovala povinnost platit včas za agrární produkty, ale také norma, která umožní vyjmout agrární produkci z působnosti zákona o ochraně hospodářské soutěže, nebo zákon o prodeji zemědělské půdy. Značnou kritiku z jeho úst sklidilo rozhodnutí ministerstva zemědělství o plošném krácení mléčných kvót bez odškodnění, na kterém komora trvá. Za nehorázné označil Hlaváček také „obstrukce“ celních úřadů při vykazování spotřeby tzv. zelené nafty, které v některých okresech přerůstají až do byrokratického šikanovaní. Proti krácení mléčných kvót také ostře vystoupila předsedkyně Okresní agrární komory Havlíčkův Brod Marie Brodinová, která obvinila MZe z podvodu, neboť ještě po jednání v Kodani oficiálně tvrdilo, že bude možné u nás produkci mléka v následujících letech zvyšovat, a nyní ze dne na den s odvoláním na unii kvóty krátí. „Právě teď je nejvyšší čas abychom se Evropské unii postavili, protože i ta má problémy s překračováním kvóty a dá se čekat, že nás budou dále krátit. Když si dnes necháme kvóty vzít, budou si s námi i v budoucnu dělat, co chtějí,“ řekla.
Kritiku za mléčné kvóty ale Palas odmítl a řekl, že jejich krácení se nelze vyhnout. „Musíme dodržovat to, co nám bylo přiděleno a ne to, co jsme si tady v tomto státě kdysi rozdělili,“ řekl. Navíc podotkl, že kvóta byla původně přidělena zdarma, takže odškodnění za její krácení nepřichází v úvahu. Ministr také ujistil, že platební agentura je již hotova, je plně funkční a bude pracovat spolehlivě, což je podle něj velkým úspěchem. „To, co Rakušané budovali dva roky, jsme my dokázali vybudovat za půl roku díky maximálnímu nasazení pracovníků,“ dodal. Palas se také snažil rozptýlit obavy zemědělců o financování Horizontálního plánu rozvoje venkova a Operačního programu zemědělství. Zdůraznil, že potřebné peníze z národních zdrojů na jejich kofinancování budou včas k dispozici. V souvislosti s tím opět vyzval zemědělce k brzké přípravě „rychlých projektů“ se zjednodušenou osnovou, například na nákup strojů, aby se první částky z evropských peněz vyčerpaly co nejdříve.
Podle tajemníka Agrární komory ČR Jana Záhorky však obavy, že se nepodaří zadministrovat všechny platby, stále trvají. „Sliby jsou jedna věc, ale původní termín pro dokončení platební agentury byl v roce 2002. To že vznikla na poslední chvíli, považujeme za velmi rizikové, a obáváme se, abychom o část evropských prostředků nepřišli,“ vysvětlil. Největší starosti mu ale dělá očekávaný příval levnější agrární produkce ze sousedních států, zejména Polska, proto považuje za nezbytnou intenzivní propagaci českých výrobků, která však zatím nefunguje. „Rozdalo se několik stovek značek Klasa, které však nikoho nezajímají a nijak se to neprojevuje v růstu odbytu českých potravin,“ řekl. S tím souhlasí i František Svoboda, ředitel společnosti Druko Střížov, která se zabývá produkcí vajec. „Dělá to na mě takový dojem, že celá řada aktivit našich politiků směřuje k tomu, aby si nás mohl po vstupu do unie někdo koupit tak říkajíc za korunu,“
Podle předsedy Zemědělského svazu Miroslava Jirovského nejsou mléčné kvóty tím nejdůležitějším, co zemědělce trápí. Tím je stabilita zemědělského podnikání a k jejímu zajištění je třeba dotáhnout ceny zemědělské produkce aspoň na úroveň roku 2001 a využít všechny možnosti, které unie nabízí. Mléčné kvóty, jak řekl, jsou jen vrcholem ledovce. „Je chyba, že se začaly měnit varianty, jak kvóty řešit, až na poslední chvíli. To vyvolává zatrpklost, protože budou kráceny i rozjeté podniky, které si kvóty přikoupily a do produkce mléka investovaly,“ dodal. Ke kritice se připojil i předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy Bohumír Dufek, který doporučil MZe, aby hledalo jiný způsob krácení kvót než plošný, a stejně jako někteří diskutující požadoval, aby ti, kteří mléko nedělají, kvótu vrátili. Ani místopředseda zemědělského výboru poslanecké sněmovny Petr Zgarba se nediví rozhořčení podnikatelů, kterým vadí omezení kvótami. „Bohužel my vstupujeme do EU a ne unie k nám, takže se s tím nedá mnoho dělat,“ řekl, nicméně vyjádřil přesvědčení, že některé další problémy, například zkrácení lhůty splatnosti za agrární produkty, či vynětí zemědělských prvovýrobců z působnosti zákona o ochraně hospodářské soutěže, by se vyřešit mohly. „Myslím, že toto vyjmutí v poslanecké sněmovně projde a jsem přesvědčen, že projde i jisté zkrácení lhůt splatnosti. Když se podaří dostat tyto věci ještě v květnu do druhého čtení, mohly by být zmíněné úpravy za příznivé odezvy v Senátu v tisku zhruba v září,“ řekl. Jan Veleba, předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, který setkání ve Skalském Dvoře připravil, soudí, že krácení mléčných kvót není neřešitelný problém: „Soustředil bych se spíš na to, abychom spolu s nově přistupujícími zeměmi obnovili negociační jednání. Jsem přesvědčen, že lze tuto problematiku znovu otevřít.“