Obavy ze změny dotací

Moravskoslezský kraj si většina laické veřejnosti ztotožňuje především s těžkým průmyslem a hornictvím situovanými do Ostravy a s problémy, které se k těmto hospodářským odvětvím v posledních letech váží. Přitom některé části kraje, zejména Opavsko a Bruntálsko, jsou významnými regiony i z pohledu zemědělství, byť stojí ve hospodářském stínu ostravské aglomerace. To je jeden z důvodů, proč regionální agrární komora pro Moravskoslezský kraj sídlí právě v Opavě a nikoliv v Ostravě. Jejího předsedy ing. Františka Mariánka, Csc. jsme se zeptali na perspektivu dalšího rozvoje zemědělství v kraji, ve kterém je toto odvětví považováno jen za okrajové.

Jak byste charakterizoval současný stav zemědělství ve vašem kraji?

Zemědělská výroba ve Slezsku a na severovýchodní Moravě prochází útlumem a troufám si říci, že míra problémů, se kterými se potýká, se blíží krizi. Poslední dva roky byly pro moravskoslezské zemědělce skutečně nepříznivé a přivedly některé zemědělské podniky na pokraj přežití. Pokles farmářských cen v roce 2002 zapříčinil vyčerpání posledních rezerv a nepříznivé klimatické podmínky následujícího roku s pokračujícím cenovým poklesem tuto složitou situaci ještě dále prohloubily. Hodně podniků dnes žije jen z podstaty. To by v blízké době mohlo vést k jejich zániku.

Máte zmapovanou situaci a tušíte, kterým podnikům hrozí zánik?

Velmi zle na tom letos budou podniky hospodařící v méně příznivých oblastech, na které nejvíce dopadne změna dotační politiky ministerstva a to v souvislosti s naším vstupem do Evropské unie. Podniky v těchto oblastech, které byly označeny ministerstvem jako LFA, totiž změnu dotačních titulů pocítí nejvíce. Z dřívějška byly zvyklé, že zjara dostávaly zálohy podpor, na které jsou do značné míry odkázané. Ty ale letos nedostanou, což je velký zásah do jejich financování.Ministerstvo zemědělství sice přijalo opatření na zmírnění tohoto dopadu tím, že zemědělci z těchto podniků by si mohli brát překlenovací úvěry až s 90% garancí. Avšak finanční zdraví těchto subjektů není zrovna nejlepší, takže úvěry nejsou tím nejlepším řešením.
Agrární komora navrhovala, aby půjčky byly poskytnuty z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu s tím, že by se tyto peníze vrátily vzápětí po obdržení dotací od Evropské unie. Toto řešení ale nakonec nebylo schváleno.

Jaké podpory se zemědělcům postává z vedení kraje?

Vedení kraje se v poslední době začalo o problematiku zemědělství dost zajímat a to prostřednictvím zemědělské komise. Nebylo tomu tak vždycky, protože Moravskoslezský kraj je především krajem průmyslovým a zemědělství bylo v minulosti vnímáno jen jako okrajové výrobní odvětví. Nyní se situace začíná obracet k lepšímu. Krajské orgány si uvědomují, že zemědělství úzce souvisí s péčí o krajinu a životní prostředí. Obojí přitom patří k prioritám kraje. Každý ví, že i kdyby se zemědělská produkce úplně zastavila, zemědělství jako takové by zůstalo nikdy neukončeným procesem. Či-li, přes zájem o ochranu životního prostředí a údržbu krajiny se kraj dostává k intenzivnějšímu zájmu o zemědělství jako takové.

Vidíte kromě ekologického zemědělství a agroturistiky nějaké další perspektivní oblasti pro rozvoj zemědělství ve vašem kraji?

Moje velká očekávání jsou spojena s realizací již schváleného záměru vlády týkajícího se připravované náhrady paliv. Podle něj by se od roku 2006 mělo do pohonných hmot přidávat 5% bio-etanolu. Na jeho produkci bude řada zemědělských podniků dobře profitovat a plodiny, ze kterých se bude vyrábět, se budou pěstovat na rozsáhlých zemědělských plochách. Vždyť spotřeba pohonných hmot je v naší zemi opravdu vysoká! Očekávám, že už v nejbližší době se povedou tvrdá jednání o kvótách pro jednotlivé kraje.
Celý problém je ale vázán také na zpracovatele a jejich zatím nedostatečné kapacity a tedy na potřebu výstavby nových lihovarů, protože ty současné nebudou stačit. Moravskoslezský kraj by potřeboval minimálně jeden velký lihovar pro tento účel.

Jakou úlohu hraje zemědělství na poli zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji?

Vysoká míra nezaměstnanosti v našem kraji rozhodně nebude vyřešena zemědělstvím. Předpokládám, že během realizace zmíněného záměru náhrady paliv by sice mohlo dojít ke zvýšení zaměstnanosti, avšak nikoliv v zemědělských podnicích, ale spíše až v přidružené výrobě.
I kdyby se podařilo oživit zemědělskou výrobu, rozhodně se v ní nevytvoří pracovní místa pro třicet tisíc nezaměstnaných v dnešní Ostravě. Zlepšení zemědělství však může mít určit význam pro zaměstnanost na venkově a v menších sídlech.