Chybí souhlas Bruselu

Konečné bruselské požehnání stále chybí zásadním dokumentům pro operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství a pro Horizontální plán rozvoje venkova. Ministerstvu zemědělství však také schází stanoviska českého resortu financí a ministerstva pro místní rozvoj a také Evropské komise k některým zásadním otázkám.
Mnoho nových informací o možnostech financování zemědělství a venkova prostřednictvím strukturálních fondů, zejména operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP) a Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP), tak bohužel nemohl přinést ani seminář, který na toto téma proběhl uplynulý čtvrtek v Senátu.

Konečnou verzi obou dokumentů odeslalo ministerstvo zemědělství do Bruselu totiž až počátkem března. Průtahy zavinila dodatečná žádost Evropské komise, aby ČR do obou dokumentů dodatečně zapracovala ještě kapitolu o životním prostředí.
Jak ujistil Pavel Sekáč, ředitel operačního programu MZe, všechna opatření OP se podrobně prodiskutovávala s Evropskou komisí. "Z 80 procent máme připravena opatření stejná, jaká byla v programu Sapard, i charakter jejich uživatelů bude stejný," uvedl s tím, že Sapard udělal obrovskou službu a zkušenosti z něj získané usnadní start operačního programu. Ovšem na rozdíl od Sapardu budou operační program provázet rozsáhlejší a přísnější kontroly. Velký zájem mají zemědělci zejména o opatření podporující nákup strojů. Finanční prostředky pro toto opatření by v letech 2004 až 2006 měly podle Sekáče činit jednu miliardu korun a opatření by mělo pomoci hlavně při pořizování traktorů, mlátiček či techniky na zapravování kejdy do půdy apod. Sekáč poukázal na to, že na vysvětlení některých pojmů důležitých pro funkci operačního programu zatím čekají od ministerstva financí i resortu pro místní rozvoj. Ne ve všem má jasno sama unie. "Ani Evropská komise není schopná říci, kde končí první a kde začíná druhý stupeň zpracování," podotkl. Podle toho, do jakého stupně zpracování daná potravinářská výroba spadá, bude mít možnost požádat o podporu z operačního programu buď ministerstvo zemědělství - první stupeň zpracování, nebo resort průmyslu a obchodu - druhý stupeň.
Protahování rozjezdu operačního programu nepřispívá k jistotě v zemědělství. Někteří hospodáři zvažují, zda čekat na zahájení programu, když navíc nemají jistotu, jestli se svým projektem uspějí, nebo raději využít program Investice Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu.
Mnohé očekávání vzbudila i možnost podpory předčasného odchodu do důchodu, což je jedno z opatření, které by měl financovat HRDP. Podle Petry Dvořákové z MZe však cílem tohoto opatření není podporovat formální převod farmy z rodičů na jejich potomky. Jak uvedla, má umožnit hospodaření mladým zemědělcům, kteří by se jinak k tomuto podnikání a půdě nemohli dostat.
Problémy s prostředky ze státního rozpočtu pro spolufinancování HRDP řeší vláda. Původně vyčleněných 460 milionů korun by do zemědělství letos mohlo přivést spolu s bruselskými financemi jen 2,3 miliardy korun. To by však postačilo podle Dvořákové jen na agroenvironmentální opatření, která unie považuje za povinná, a chyběly by peníze pro podporu LFA.