Země Asie, Afriky, Evropy a většiny Latinské Ameriky v malajském Kuala Lumpuru uzavřely dohodu o zpřísnění pravidel pro obchod s geneticky upravenými semeny. Hlavní producenti těchto semen jako USA a Austrálie se však k dohodě nepřipojili.
Dohoda necelých 90 zemí požaduje po vývozcích geneticky modifikovaných semen kukuřice, sóji a bavlny podrobné informace, které dovozcům umožní rozhodnout, zda tyto produkty přijmou. Stanoví rovněž rámec pro řešení možných problémů, včetně postupu při určování a vymáhání náhrad škod. Austrálie ani USA se však k dohodě, která vznikla v rámci kartagenského protokolu o biologické bezpečnosti, odmítly připojit. Podmínky pro vývozce jsou totiž v dohodě tvrdší, než se dalo akceptovat.
Geneticky modifikované organismy (GMO) vznikají na stejném principu jako nově vyšlechtěné druhy plodin, jen díky pokroku genetiky mnohem rychleji. Do plodin se namísto složitého křížení a šlechtění vloží geny jiných organismů s cílem posílit odolnost vůči škůdcům nebo naopak pesticidům. Ekologové vedou proti geneticky modifikovaným plodinám silnou kampaň, kde poukazují na rizika pro člověka a životní prostředí. Věda však po řadě let testování žádný nepříznivý vliv na člověka nezjistila. U působení na životní prostředí se pak výzkum kloní k tomu, že dopad je v celkovém výsledku díky menší náročnosti na chemii spíše příznivý.