Pokles vepřového platí pro celou Evropu

Nejen čeští chovatelé mají problémy s převisem nabídky prasat a poklesem farmářských cen. Stejná tendence se projevuje v Evropské unii i okolních státech, například v Polsku. Důležitým faktorem je i situace na světových trzích s vepřovým, na něž vstoupila jako nový významný hráč v posledních letech Brazílie. Uvedla to Miluše Abrahamová z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky.

Podle Abrahamové se nyní dá těžko odhadnout, kdy výkupní ceny prasat začnou růst a odvětví se zotaví. Tržní produkce vepřového v ČR loni mírně klesla na 511 tisíc tun a stavy prasat se loni na konci roku proti srpnu snížily o čtyři procenta. V rámci liberalizace obchodu s EU se ale další vepřové na trh dovezlo.
Zemědělci loni podle ČSÚ dostávali v průměru za jatečná prasata 30,50 koruny za kilogram. Podle Abrahamové je to cena pod úrovní nákladů, které se u nejlepších chovatelů pohybují kolem 31 až 32 korun na kilogram. Průměr nákladů za ČR bude ještě vyšší, čili za loňský rok budou chovatelé prasat ve ztrátě.
Příčiny silného přebytku na trhu vepřového masa je podle ní nutné hledat již v roce 2001 v situaci na trhu s hovězím, kdy vlivem aféry BSE došlo k výraznému poklesu spotřeby tohoto druhu masa. Spotřebitelé začali více kupovat drůbeží a vepřové, jejichž ceny začaly stoupat. Chovatelé v roce 2001 prodávali prasata v průměru za 44 korun za kilogram.
Pod vlivem příznivého cenového vývoje začala stoupat produkce a stavy prasat. Poté, co se začal skot na BSE vyšetřovat, důvěra zákazníků v hovězí se začala vracet a rostla opět i jeho spotřeba. To se promítlo do poklesu poptávky a následně i cen vepřového masa. Stavy prasat však již odpovídaly vyšší výrobě, což vedlo k přetlaku nabídky. Obdobná situace byla také v ostatních evropských zemích.
Příznivý není ani vývoj na světovém trhu. Brazílie, která se dosud produkci vepřového masa příliš nevěnovala, zvýšila během třech posledních let jeho výrobu a dostala se na ruské trhy, odkud vytěsnila Dánsko, patřící mezi velké exportéry. Ti pak hledají odbytiště jinde, což rovněž přispívá k přetlaku, uvedla Abrahamová.
Cenová politika odbytových družstev v letech 2000 a 2001 byla nešťastná, soudí Josef Rous, jednatel společnosti Bodit Tachov, která se mimo jiné zabývá zprostředkováním prodeje zemědělských komodit. Družstva nebrala v potaz, že s poklesem poptávky po hovězím se otevírá možnost navýšení odbytu prasat. Příliš zvýšila ceny, na což spotřebitelé reagovali přechodem k drůbežímu masu.
Odbytová družstva podle něj nejsou schopna ovlivnit množství a tak nemůžou mluvit o cenách. Měla by hlavně mapovat situaci na trhu a informovat své členy o úrovni nabídky a poptávky, vyjednávat důstojné platební podmínky a hledat nové odbytové cesty. Také by měla pochopit, že jejich konkurenty nejsou masokombináty a supermarkety, ale jiní producenti prasat, a podle toho postupovat.