Lesolg – za tímto jazykolamem stojí sdružení čtyř fyzických osob, které hospodaří na polích a v lesích v okolí obce Rozsochatec na Havlíčkobrodsku. Že zemědělsko-lesnické zaměření může být zdařilá kombinace, potvrzuje třetí místo v soutěži o Zemědělce roku 2003, vyhlašované naším vydavatelstvím. Všechny členy Lesolgu, neboli Lesní společnosti obhospodařující lesy Greifových, pochopitelně potěšilo, že z objektivního hodnocení Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky vyšel jejich podnik jako finančně zdravý a perspektivní.
Název sdružení vystihuje prvopočátky podnikání před dvanácti lety. „Pronajali jsme si 608 hektarů lesů od pana Jana Greifa, který je dostal zpátky v restituci spolu se zámkem v Rozsochatci. Později nám svěřil také 120 hektarů zemědělské půdy. Do té doby je obhospodařovalo Zemědělské družstvo v Horní Krupé,“ vzpomíná inženýr Jan Votava, známý jako místopředseda Asociace soukromého zemědělství ČR. Ve čtveřici fyzických osob, kde je rovněž syn Jan Votava, švagr Zdeněk Fárka a zeť švagra Jaroslav Halák, má slovo Votavy staršího svou váhu. Nyní Lesolg připravuje převod na společnost s ručením omezeným.
Se zaměstnanci přišla i půda
Zámeckému pánovi vrátilo zemědělské družstvo také hospodářský dvůr, kdysi nerozlučnou součást zámku. Dnes je v něm zázemí Lesolgu. Zdevastované objekty však museli nejprve noví nájemci nákladně opravit, aby je mohli účelně využívat. A mají co renovovat dodnes.
Současně s tím, jak družstvo opouštělo své bývalé středisko v Rozsochatci, rozloučili se s ním i někteří zaměstnanci, aby přešli k novému správci. „Převedli k nám také své pozemky a hlásili se i další majitelé, takže včetně naší vlastní půdy jsme se dostali na výměru 300 hektarů zemědělské půdy, z toho je 230 hektarů orné,“ upřesňuje Jan Votava.
Všechny pozemky jsou i podle nového zařazení v oblasti LFA. Klíčovými komoditami, které patří k Vysočině, by nadále měly zůstat brambory, včetně sadbových, len a mrkev. Plochy krmného obilí zřejmě částečně ustoupí ve prospěch trvalých travních porostů. „Potřebujeme zatravnit svažité pozemky – chceme-li brát v budoucnu dotace, musíme dodržovat zásady správné zemědělské praxe. Zatím se zakládáním drnu nepospícháme, jedině bychom se připravili o peníze,“ naráží představitel Lesolgu na národní platbu poskytovanou na ornou půdu. Navíc také očekává, že v Evropské unii budou finančně zajímavější příspěvky na zatravňování, biopásy a podobné vítané zásahy do krajiny.
Zatravní, ale co dál?
Na jedné straně chtějí hospodáři snížit zornění na pozemcích, které si o to říkají, na druhé straně řeší otázku, co s narostlou biomasou. Asi těžko jim poradí naši vyjednavači, kteří před Evropskou unií obhájili výměru orné půdy, o to méně úspěšní však byli u kvóty na masné krávy. „Nemáme jediné prémiové právo na krávy bez tržní produkce mléka. Ministerstvo sice slibuje, že rozdělí nějaké limity z národní rezervy, ale příliš tomu nevěřím,“ říká Jan Votava. Chovu masného skotu se přitom rozsochatecké sdružení v minulých letech věnovalo a chtělo se k němu vrátit. „Pastviny, kde jsme měli stádo, byly dosti vzdálené, navíc je protíná železniční trať, což nebylo bez problémů. Navíc krávy, zrestituované červené straky, které jsme křížili masným simentálem, už nebyly nejmladší. Na jaro máme zamluvené jalovice charolais, bez prémiových práv ale těžko začneme.“
Jenže jak dostát požadavku na počet velkých dobytčích jednotek, se kterým jsou spojené podpory z Horizontálního plánu rozvoje venkova na údržbu krajiny? I proto čtyři společníci uvažují o farmovém chovu jelenovitých. Mimoto mají osmdesátihektarovou daňčí oboru. „Ceny zvěřiny ale v minulém roce spadly z 80 korun za kilogram na 45 korun, údajně se dovezlo velké množství z Austrálie a Nového Zélandu. Mysleli jsme si, že k lepšímu zpeněžení nám pomůže vlastní zpracovna, kterou jsme loni s podporou Sapardu vybudovali. Naše očekávání ale zatím nenaplňuje, asi jsme předběhli dobu,“ konstatuje inženýr Votava. Investice za 1,8 milionu korun je plně v souladu s předpisy EU a vakuově balené, porcované daňčí a srnčí maso tak může jít i na unijní trh. Chybí však surovina. „Hospodští stále většinou nakupují zvěřinu, kterou sami nedovoleně stahují a bourají. A kontrola nefunguje, jak má. Na ty, kteří chtějí být poctiví, je legislativa přísná, na ty druhé ale nestačí,“ nelíbí se čestným podnikatelům.
Chov prasat s velkým otazníkem
Jestliže se ukáže, že chov prasat nebude v unii ve vyšších polohách skutečně perspektivní, jak upozorňují ekonomové, asi ho časem v Rozsochatci opustí. V době, kdy do něj investovali, však měli soukromí hospodáři řadu argumentů, proč tak činí. Jednak hledali využití pro volné budovy, které by jim bez zásadní rekonstrukce spadly na hlavu. Věděli, že krmné obilí je lepší zužitkovat ve vlastní živočišné výrobě, než prodávat. Tehdy už mysleli i na to, aby vyhověli předpisům - odchov selat i výkrm prasat na hluboké podestýlce odpovídá nárokům na welfare.
Příště třeba šťovík nebo agroturistika
Na Vysočině sledují, jakou podporu budou mít v unii energetické plodiny. Chtějí se pustit do pěstování šťovíku, i touto trvalou plodinou by se daly osít svažité pásy. „Přemýšlíme také o agroturistice. Záleží, zda se s majitelem zámku dohodneme na pronájmu později přistavěného křídla, kde by byly vhodné prostory. Hostům bychom mohli nabídnout jízdu na koni, odstřel zvěře, chytání ryb ve vlastním rybníku a krásnou přírodu. Navíc je odsud blízko do Telče, Kutné Hory, Žďárských vrchů, vede tu cyklotrasa, blízko je lyžařský vlek i koupaliště,“ uměl by Jan Votava nalákat turisty.
Mezi plány, které letos určitě uskuteční, je přestavba části staré haly odkoupené od družstva na sklad brambor. Dosavadní malá kapacita pojme jen sadbu, kterou pěstují především pro vlastní potřebu.
Majetkové podíly už vyrovnali
Ke skvělému umístění Lesolgu v soutěži o Zemědělce roku 2003, kdy se hodnotil předchozí rok, přispěly i ekonomické výsledky hospodaření v lesích. „Loňský rok pro nás skončil hůř. Prudce spadly ceny dříví, postihlo nás sucho i kroupy, měli jsme výpadek tržeb z rostlinných komodit a vepřového,“ vypočítává inženýr Votava.
Doposud sdružení vždycky dosáhlo zisku. Při tržbách 22 milionů korun za rok si čtyři společníci spravedlivě rozdělili zisk 1,6 milionu korun. Vzhledem ke špatnému hospodářskému roku 2003 však polovinu zisku vrátili zpět do provozu farmy jako vklad podnikatele. „Ale co je hlavní, netíží nás dlouhodobé nevyrovnané závazky, které zhoršují finanční zdraví u mnohých podniků,“ zdůrazňuje zástupce Lesolgu. Vloni splatili 3,5 milionu korun – v této výši převzali spolu s bývalými zaměstnanci družstva i transformační podíly. „Touto formou a s doplatkem další tři miliony jsme od družstva odkoupili opuštěný kravín. V něm je dnes pila, sklad a prodej řeziva i velkoplošného materiálu pro truhláře,“ doplnil Jan Votava. Ale to je již jiná kapitola – na nezemědělskou činnost se zaměřila další společnost, která vznikla jako úlitba českým předpisům. Stejná čtveřice osob ji založila, aby vyhověla podmínce pro čerpání dotací mít nejméně padesát procent příjmů ze zemědělské výroby. Je ale takový požadavek ještě namístě, když se neustále hovoří o rozvoji venkova a posilování nezemědělských příjmů?
