Žateckého červeňáku bylo méně

Celková produkce Žateckého červeňáku klesla oproti roku 2002 o 1033,4 t, tj. o téměř 18 %. I přes nepříznivý rok se celkově jednak díky mírnému nárůstu ploch, a také vzhledem k snížení podílu výsazů a především díky výborným výsledkům Tršické oblasti zvýšila produkce nových českých odrůd chmele. Produkce nových českých odrůd představovala tedy již 10 % celkové produkce při ploše převyšující 6 % celkové plochy.

U žateckého chmele bylo rozdíl mezi oblastmi od západu k východu vždy 0,11 t/ ha - Žatecko - 0,84 t/ha, Úštěcko - 0,95 t/ha a Tršicko 1,16 t/ha. I přesto, že celkový výnos u žateckého chmele 0,89 t/ha není historickým minimem je to výnos podprůměrný, a to především vzhledem k výsledkům let 2001 a 2002 (1,07 a 1,06 t/ha).
Největší propad ve výnosu zaznamenala Žatecká chmelařská oblast: celkově o 22 % a u žateckého chmele téměř o 23 %, tj. o 1151,2 t žateckého chmele.
Mírnější propad by v Úštěcké chmelařské oblasti - celkově o 10,3 % a u žateckého chmele o 10,5 %, vzhledem k navrácení části ploch do produkce po povodních v roce 2002 zde však došlo k celkovému nárustu produkce u žateckého chmele o 20 t.
Situace se naopak díky srážkám v červenci a srpnu vyvinula opačně v Tršické oblasti, kde byl celkový výnos oproti roku 2002 vyšší o 33 %, a u žateckého chmele vyšší o 16 %.
Celkové vyhodnocení sklizně a roku 2003 bude provedeno na Chmelařskému kongresu 28. -29. 1. 2003. Vedle nižších výnosů musí být také zohledněn podprůměrný obsah alfa hořkých látek, zvláště patrný v minulém roce u nových českých odrůd.
Klimatické podmínky měly v loňském roce velmi negativní vliv na vegetaci chmele v celé Evropě, ještě hůře tak dopadl například největší evropský producent chmele - Německo a na historickém minimum se pak dostalo například Slovinsko.