Spotřeba dřeva u nás vázne

Spotřeba dřeva a výrobků z něj je nyní u nás zhruba na úrovni 30 až 40 procent průměru zemí Evropské unie. vyplývá to z informací Ústavu základního zpracování dřeva Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně. Podle odborníků je ale žádoucí aby, tuzemská spotřeba dřeva výrazně vzrostla, neboť jinak by mohli mít vlastníci lesů problémy s odbytem dřeva.

S úplným uvolněním obchodu po vstupu do unie totiž dopadnou i na Českou republiku občasné potíže unie, kde kvůli recesi klesají ceny dřeva a musí se omezovat těžba. Přitom zhruba 70 procent dřeva z tuzemské produkce, která se pohybuje ročně kolem 14 milionů krychlových metrů, se vyváží, protože nenajde na českém trhu uplatnění. Nízká domácí spotřeba ale trápí i další kandidátské země. V porovnání s nejbližšími sousedy, se Slovenskem a Polskem, jsme na tom však lépe v rozvoji dřevozpracujícího průmyslu. Neboť ten je v těchto zemích velmi rozdrobený.
V EU se ročně vyrobí a zpracuje přibližně 300 milionů řeziva a zhruba 45 milionů krychlových metrů dřevařských materiálů. Další důležitou oblastí je produkce stavebních dílů. Celkem je v dřevařském průmyslu zaměstnáno více než 1,25 miliónu Evropanů. Obrat dřevozpracujícího průmyslu v EU představuje v posledních letech asi 130 miliard EUR.
Vývoj v českém dřevařském průmyslu obecně směřuje k tvorbě velkých celků, převážně se zahraniční účastí. Ze šesti rozhodujících zpracovatelských kapacit jich nyní pět vlastní převážně rakouští investoři.. Celkové výnosy oboru v ČR se ročně pohybují kolem deseti miliard korun. I přes poměrně intenzivní těžbu však dřevní hmoty v lesích přibývá. Roční přírůstek dřeva činí 16,8 milionu metrů krychlových, těžba je kolem 15 milionů krychlových metrů ročně uvádí zpráva.
Dřevozpracující průmysl je vzhledem k rozložení surovinových zdrojů velmi významný po regionální rozvoj. Pro další vývoj oboru budou mít v nejbližší době podle odborníků největší význam tři faktory. Prvním je zlepšení přístupu k penězům, ať už formou úvěrů nebo ziskem silných strategických partnerů. Druhým faktorem je nutné zvýšení produkce výrobků s vyšší přidanou hodnotou, a tím i vyšší zhodnocení dřeva jako suroviny. Poslední nezbytným předpokladem rozvoje oboru bude právě i postupné zvyšování domácí spotřeby výrobků ze dřeva. Tomu by také mohla nahrávat skutečnost, že cena surového dřeva v současné době výrazně klesá. Majitelé lesů tržili za krychlový metr už loni o 150 až 250 korun méně než před rokem a zpracovatelé dřeva očekávají ještě další pokles pod současnou cenu 2050 Kč za krychlový metr. Dvouletý pád ceny dřeva přitom postihl zejména majitele menších lesů, tedy obce a města. Některé radnice tak k posílení tržeb stále zvyšovaly těžbu, tím ale dále rostl přebytek dřeva a řeziva na trhu. K lepšímu uplatnění tuzemského dřeva na evropském trhu má rovněž přispět certifikace, kterou již prošlo téměř 44 milionů hektarů evropských lesů, uzavírá oborová zpráva.
Jak uvedl ředitel odboru strojírenství a elektrotechniky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Jiří Brůža, je český dřevozpracující průmysl poměrně velký vývozce do zemí EU, zejména do Německa, Rakouska a Itálie. Mezinárodní obchod ukazuje, že už v současnosti rozložení teritorií exportu dává dobré předpoklady pro další možný rozvoj tohoto odvětví. Do Německa například vyvážíme 40 procent z celkového exportu, do Rakouska 17 procent, do Itálie sedm a na Slovensko šest procent. Poměrně dobré postavení dřevozpracujícího průmyslu u nás lze podle Brůži odvodit i od chování poměrně velkých a renomovaných dřevařských společností. Ty zde totiž v posledních letech začaly masivně investovat.