Len omezuje nedostatek techniky

Především nedostatek speciální techniky brání zvyšování osevních ploch lnu. Zemědělské podniky ji většinou
zlikvidovaly na počátku 90. let a nyní nemají peníze na nákup
nových strojů. Uvedl to po valné hromadě Lnářského svazu jeho předseda Prokop Šmirous s tím, že len se letos pěstuje na 6000 hektarech, zatímco odbyt je i pro dvojnásobnou produkci.

Podle předsedy je len perspektivní plodinou, protože pomůže k
rozvoji zemědělských farem, aniž by se zvyšovala nadvýroba
potravin. Navíc je to naše tradiční průmyslová surovina. Kromě zaměstnanosti přináší i profit pro stát, protože asi 90 procent lnářských výrobků jde na export.
Nyní velkou část potřeby domácích textilek kryje dovoz. Další
možnosti uplatnění jsou v automobilovém, papírenském průmyslu, ve stavebnictví nebo v energetice, kde by len mohl sloužit jako rychle obnovitelný zdroj paliva.
Pěstování lnu podporuje stát dotacemi. Zemědělci letos na jeden hektar dostávají 7000 korun. Příští rok bude sice zvýhodnění o něco nižší, ale měly by jej dorovnat přímé platby,
které budou rolníci pobírat po vstupu do Evropské unie.
Navyšování pěstebních ploch lnu Šmirous očekává i přes nízkou kvótu vyjednanou pro období po vstupu do unie. Podporu bude mít jen produkce 1920 tun dlouhého vlákna, které se sklidí asi z 5000 hektarů ploch, a to je méně, než bylo oseto letos.
Len se sice může pěstovat bez omezení, ale bez finančního zvýhodnění. Stát nyní podle Šmirouse usiluje o zvýšení kvót.
Jak vysvětlil, reálná šance tam je, kvóta lnu v Evropě není úplně naplněná. Naopak v unii by podle něj mohli zemědělci lehčeji získat úvěry na nákup potřebné techniky.
Lnářský svaz ČR má 105 členů; kromě 77 pěstitelů zastupuje
všechny tírny a přádelny, některé výzkumné ústavy a semenářské firmy.