Rozhovor týdne

Rozhovor týdne s Pavlem Kozákem, předsedou Českého svazu chovatelů masného skotu, chovatelem a majitelem odchovny plemenných býků.

Právě probíhá rozdělování nároků na prémiová práva pro chovatele krav bez tržní produkce mléka. Dochází však ke krácení podle oblastí hospodaření, ve prospěch zemědělců v LFA a na úkor chovatelů v nižších oblastech, i těch, kteří plemenaří. V některých případech lze mluvit i o jejich likvidaci. Souhlasí svaz s tímto postupem?
Při rozdělování práv by neměly být zvýhodňovány oblasti LFA. Jejich podpora je řešena v unii jiným způsobem, nikoliv na úkor jiné skupiny, ale vypsáním dotačních titulů určených pro marginální oblasti. Česká republika jde do společné Evropy a přitom děláme něco jinak než v unii. Mělo by se postupovat podle nařízení 1254/99. Vynakládá se u nás zbytečně energie a peníze na vymyšlení něčeho, co jinde už dávno funguje.
Proč jste se tedy nevyjádřili už dříve ke způsobu?
Dozvěděli jsme se o způsobu rozdělení prémiových práv teprve, když bylo vše hotové. Přitom jsme velkým svazem, zastupujeme 516 chovatelů se 47 tisíci kusů krav, tj. více než polovina celé národní kvóty krav bez tržní produkce mléka. Máme dobré jméno v Evropě. Nejsme členy Agrární komory, letos ale svaz vstoupil do Unie chovatelů. Její předseda poslanec Petr Zgarba nás ujistil, že unie bude zastupovat všechny svazy a že jednání se budou konzultovat vždy s těmi, kterých se týkají. Přesto rozdělení prémiových práv s námi v rozhodující závěrečné fázi neprojednali a o výsledcích a rozhodnutí o způsobu krácení jsme se dozvěděli až z médií. V Letňanech na národní výstavě masných plemen jsme hovořili s ministrem zemědělství, který přislíbil, že je ochoten se svazem o problémech jednat a pomůže je řešit.
S kým tedy vlastně ministerstvo problematiku projednávalo?
S komisí, kterou vytvořili bez zástupců svazu chovatelů masného skotu.
Právě skončila čtvrtá národní výstava masných plemen skotu. Jaká je v Česku před vstupem do unie úroveň chovu?
V porovnání s ostatními přistupujícími zeměmi je vysoká, jak jsem měl možnost posoudit i při návštěvách Slovenska a Maďarska. V Česku funguje kontrola užitkovosti i dědičnosti. O vysoké kvalitě svědčí i skutečnost, že na naší výstavě hodnotili zvířata rozhodčí z Francie, Belgie a Dánska. Jak uvedl dánský bonitér naše zvířata by i v jejich zemi s dlouhou tradicí chovu byla konkurenceschopná.
V roce 2008 by měl proběhnout světový kongres chovatelů charolais v České republice, na Slovensku a v Maďarsku. Připravujete se již teď?
Byli jsme pověřeni uspořádáním světového setkání chovatelů charolais. Mělo by začít v Maďarsku, pokračovat návštěvou Slovenska a vyvrcholit v Česku speciální národní výstavou plemene. Na tom jsme se nyní s partnery ze Slovenska a Maďarska dohodli, protože máme nejvyšší počty chovaných zvířat charolais a vysoce kvalitních. Předpokládá se, že přijede kolem 300 návštěvníků z celého světa, Je to uznáním českého chovu. Přitom půjde o reklamu nejen svazu, ale celé republiky.
Jaké očekáváte změny po vstupu do unie?
Prémiová práva už úředníci rozdělili, ale není známý způsob, jak s nimi nakládat, tj. převody, obchodovatelnost. Dozvěděli jsme se právě, že takové nařízení ministerští úředníci zpracovávají, opět nás však nikdo k jednání o obsahu nepřizval. Jak si zemědělci mohou dělat prognózy? Nejsou známé ani národní dotační programy. Pokud nějaké návrhy existují, nikdo se ani nedozví, jak se k nim vyjádřila unie.