Znepokojení potravináři

Drtivá většina potravinářů bude k prvnímu lednu příštího roku splňovat hygienické požadavky Evropské unie, tvrdí představitelé Potravinářské komory. Kritizují naopak nepřipravenost státní správy. Cítí se ohroženi hlášeními, které o zpracovatelích dostává od veterinářů Brusel.

Kolik podniků opravdu nevyhovuje
„Je samozřejmé, že hlášení o 1700 podnicích, které nesplňují hygienické požadavky unie musí v Bruselu vyvolat chaos,“ prohlásil Jaroslav Camplík, prezident komory, s tím, že PK trvá na tom, aby Státní veterinární správa příslušné seznamy zveřejnila. Nejasnosti potvrzuje i Stanislav Coufal, předseda Českého mlékárenského svazu, podle něhož nesouhlasí ani celkový počet mlékáren. Číslo, které do Bruselu hlásila SVS, podle něj převyšuje i skutečnost platnou v roce 1989. Navíc podle Camplíka není jasné, co SVS považuje za podnik a co za provoz. Tyto věci však mohou mít dalekosáhlé následky. Komise totiž tvrdí, že pokud se vše neuvede do souladu s jejími požadavky do doby vstupu, může to mít pro daný stát různé dopady. „Od zavedení embarga, omezení přístupu českých potravin na trh až po podání žalob u Evropského soudního dvora,“ prohlásil Camplík s tím, že není tedy jedno, co SVS do Bruselu posílá, a musí proto svá hlášení dát okamžitě do pořádku.“ Podle Ladislava Steinhausera, předsedy Svazu zpracovatelů masa, SVS ještě žádnou žádost o schválení podniku nezadministrovala.
Chybí potřebná legislativa
Za velké ohrožení potravináři považují skutečnost, že nemají ještě k dispozici vyhlášky k veterinárnímu zákonu. Kritizují, že zákon i jeho prováděcí vyhlášky byly zpracovány pozdě a vyskytuje se v nich řada nepřesností. Dalším problémem je skutečnost, že legislativa unie, zejména nařízení, která pro nás budou po vstupu do EU závazná, není přeložena do češtiny. Z toho již dnes vznikají nejrůznější problémy. Není například jasné, co je to regionální trh. Podle některých legislativních norem je to kraj, podle jiných celá ČR. Rozporné jsou také formulace, které se v různých zákonech a vyhláškách týkají správné výrobní a hygienické praxe.
Pro potravináře peníze nejsou
Třetí oblastí, kterou jsou potravináři znepokojeni, je skutečnost, že přes příslib ministerstva se do návrhu rozpočtu na příští rok nedostaly dosavadní tituly 13a, 13b. „MZe má k dispozici materiály o tom, že je možné požádat o pokračování těchto titulů na další tři roky.“ uvedl Camplík. Ze slíbených 500 milionů korun dotací pro letošní rok dostanou podle něj potravináři patrně jen asi 350 milionů korun, přitom podniky, mezi něž chtějí dotace rozdělit, musely letos, právě z důvodu blížícího se vstupu do unie, investovat asi 2,2 miliardy korun. „Pro zemědělství se vždycky peníze najdou, ať je to na sucho nebo na vodu. K čemu ale bude zemědělská výroby, když nebudou potravináři?“ Podle prezidenta vstupem do unie nutnost investovat do potravinářských provozů nekončí. Nastoupí další požadavky na různé certifikace, splnění podmínek pro udělení integrovaného povolení apod. Navíc z ministerských dotací zmizela pro příští rok i možnost dávat profesním organizacím příspěvky na členství v mezinárodních organizacích, na cesty na jednání do Bruselu apod. Co potravináře zneklidňuje, je stav příprav platební agentury. Navíc pod křídla platební agentury spadne jen část zpracovatelů navázaných bezprostředně na prvovýrobu. Ti další jsou odkázáni na sektorový operační program spadající pod ministerstvo průmyslu a obchodu. „Bojujeme o to, aby peníze pro potravináře byly jasně vyčleněny a přešly pod MZe,“ poznamenal Camplík. Komora kritizuje i přípravu marketingové agentury: „Vydupali jsme ze země marketingovou agenturu a k dnešnímu dni je na ní jeden pracovník. Z 20 milionů, které jsme měli pro letošní rok slíbeny, zbylo jen sedm, a i ty reálně neexistují.“ Prezident přitom upozornil, že v nedávných dnech začali své výrobky na našem trhu propagovat Rakušané, na podobné akce se chystají Španělé. „Mýlí se ten, kdo si myslí, že bude vyvážet vepřové maso nebo syrové mléko. V EU je všeho nadbytek,“ poznamenal. Podle ředitele komory Miroslava Koberny by ještě letos měla marketingová agentura udělat katalog, analýzu trhu alespoň v šesti okolních státech a zajistit propagační akci v Bruselu, na kterou chce komora pozvat členy Evropské komise. Bez funkční marketingové agentury budou podle něj potravináři, ale i zemědělci znevýhodněni. Nejde přitom o velké podniky, ty si potřebnou propagaci mohou zajistit, ale zejména o malé a střední subjekty. Ty na propagaci nemají prostředky a na rozdíl od zemí unie nedostanou ani podporu třeba na účast na Salimě.
Potravináři chtějí o zmíněných problémech jednat v Zemědělském výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a také s premiérem.